Francesca Haigová – Kázání ohně

6. srpna 2016 v 20:17 | Polgara |  Sci-fi, Dystopie
Pokud jeden z dvojice zemře, umírá i ten druhý...


Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2016
Počet stran: 384

K téhle knížce jsem přišla v podstatě náhodou. Přiznám se, že jsem se jí z nějakého důvodu vyhýbala, zpočátku jsem měla problém se do ní začíst, ale potom mě chytila a nepustila.

Jaké to je žít ve světě zníčeném katastrofou? Ve světě, který je naprosto odlišný od toho, který známe. Lidé jsou zde rozděleni na Alfy a Omegy. Alfové jsou ti šťastnější, ti, kteří nemají žádné postižení a mohou využívat normální lidské zacházení. Za to Omegové takové štěstí nemají. Jakmile se zjistí, že jsou poškození, dostanou viditelnou značku a jsou vyhnání od své rodiny, na kraj společnosti. Cass se dlouho její deformaci, která není vidět daří skrývat. Bohužel ani ona nemůže uniknout osudu Omegů. Má totiž zvláštní dar, jenž z ní dělá někoho vyjímečného. Cass se dostane do rukou bezcitné Zpovědnice, která využívá jejich schopností a snaží se z ní dostat informace o tom, kde se ukrývá poslední bezpečné místo pro Omegy. Jenže Cass jí nic neřekne a odolává jejím útokům. Dokonce zajde tak daleko, že sní o tom, že se na to místo dostane také ona. Ale především sní o rovnosti mezi Alfy a Omegy...

Haigová před čtenářem vykresluje nepříliš veselou budoucnost, která je plná ústrků a utrpení. Společnost je rozdělená na kasty a lidé využívají propojenosti sourozenců. Vždy se totiž najde ten, jenž se stane Alfou a ten, kteýr získá post Omegy. A co hůř, pokud umře jeden, umře i druhý. A Alfové tohoho propojení nejednou využívají. Je jím jedno, že zabijí dva lidi najednou. Druhým nezaměnitelným faktorem knihy je to, že lidstvo existuje bez technických vymožeností. Všem se zdají vidiny plné ohně, které je mají varovat.

Spisovatelka má u mě i jedno velké plus za to, že tam sice dá dva lidi, kteří se do sebe vášnivě zamilují, ale neřeší to na každé stránce. Díky tomu perfektně vystavěný příběh získává na uvěřitelnosti a nestává se tak dalším románkem pro dorůstající. Jediným problémem je často používaná lítost nadtím, co se stalo, místo aby se z toho lidé poučili a šli dál. Takže nejednou se dočkáte povzdechnutí nadtím, jaké to bylo před katastrofou. Na různé narážky a ústřižky z minulosti, které vedly k novému rozdělení světa.

Cassandra je překvapivě silnou hrdinkou, která netruchlí nad svým osudem, ale vezme jej do svých rukou. Dokonce není ani otravně ufňukaná. Kdo mě relativně fascinoval byl její bratr Zach. U něho ani po dočtení nevím, co si mám o něm myslet. Na jednu stranu se snaží tvářit jako velký šéf, který má věci pevně v rukou, na druhou u něho máte podezření, že vlastně ve skutečnosti kope za jinou stranu. Hodně jsem si oblíbila Kipa, kterého Cassandra zachrání ze šílených nádrží. Tahle věcička je hodně šílený vynález Alfů. Jedná se o takové vakuum, kam Alfové ukryjí své sourozence, aby se jim nic nestalo. Nejhorší je fakt, že i v nádržích dokáží vnímat okolí, ale nemohou se nijak bránit. To už bych radši umřela než tohle. Navíc díky Kipovi se do vyprávění dostane humor a nejedna vtipná hláška, která trochu prosvětlí jindy temné dění. Bezesporu nezapomenutelnou postavou je Krysař. Nebudu psát, kdo to je a jakou má funkci. Snad jenom to, že je rozvážný, ví, co dělá a hned si vás získá na svoji stranu. Zpovědnici jsem nesnášela od prvního okamžiku. Tahle ženská je prostě magor. Člověk, který vidí pouze svoje poslání a je mu jedno kolik lidí musí zabít.

Závěr dává čtenáři jasně najevo, že ho pokračování nemine. Některé otázky vám zodpoví, ale zároveň vám na mysli vystanou nové. Co bude s vašimi hrdiny? Přežijí? Jak to bude s Ostrovem? Zachrání se vůbec někdo? A mnoho mnoho dalšího. Kázání ohně je perfektní dystopie, která vybočuje nejenom z charakteristických románů young adult, ale zároveň bourá hranice dosud vydaných knih tohoto žánru.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 iyjknihy iyjknihy | Web | 6. srpna 2016 v 21:28 | Reagovat

Jsem tady u Vás na blogu poprvé - a musím říct, že je tedy nádherně provedený :) Jinak ohledně Kázání ohně už docela dlouho váhám, jestli ho zkusit, či ne, ale tahle recenze mě celkem dosti navnadila. Díky :)

2 Polgara Polgara | 6. srpna 2016 v 22:42 | Reagovat

[1]: Moc děkuju za pochvalu, potěšila. :-) Určitě knížku zkuste, přestože jsem měla zpočátku trochu problém se začíst, tak pak už mě vyprávění naprosto chytilo. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama