Festival Fantazie – o deseti báječných dnech, 2. část

16. července 2016 v 18:23 | Polgara |  Život cosplayera
Druhá a poslední část. Pokud jste nečetli první, tak ji najdete ZDE


S koncem části Potterfanu přišel na řadu Movecon a Outcon, tedy akce zaměřené na pohyb. Dokonce bylo i pěkné počasí. Jeden den jsem si vyhradila na procházku okolím. Chotěboř je krásné město, navíc město uprostřed Vysočiny, takže by bylo škoda toho nevyužít. V klidu jsem si prošla město a jeho památky, a potom zamířila do okolí. Obešla jsem zámeček a vydala se do krásné krajiny. Cesta vypadala chvílemi strašidelně, ale stálo to za to. Ten den jsem došla až do Doubravky. Což je nádherné chráněné území. Přišla jsem si jako v pohádce. Dokonce jsem narazila i na lišku. Nevím, kdo byl vyděšenější víc, jestli já anebo ona. Ale zdrhaly jsme obě dvě :-D

Asi bych se mohla zmínit, kam chodit na obědy, což? Jedinou nevýhodou je, že tam člověk nechá za jídlo celkem dost. Sama jsem ulítávala na Kafekáře, což je stánek s naprosto výborným kafem. Většinou jsem volila restaurace, které nabízely obědová menu. Tedy nejčastěji jsem končila v čínské restaurace, kde bylo nejdražší menu za 80 kč. Potom jsem objevila příjemnou restauraci U Pešků, která je naproti místnímu kostelu. Hodně jsem si oblíbila hospůdku U Vočí, která je hned na festivalu. Ty jejich hamburgery....jo jo, ať žije zdravá strava. Přiznám se, že menu přímo na festivalu jsem si koupila jenom občas a pokud ano, jednalo se o večeře. Co mi zachutnalo, kuře na kari s rýží, buchtičky s rýží. Problémem je, že většina příloh byly smažené hranolky. Ty vám ke konci polezou i ušima. Takže jsem pak vyhledávala všechno, co mělo přílohu jako rýži, brambory....moc dobrá je tam grilovaná zelenina. Té jsem byla schopná sežrat dva talíře :-D Anebo prasárničky jako palačinky se šlehačkou, uvnitř nutela, posypané cukrem a znovu nutela. Anebo ledová tříšť či domácí medovina. Divím se, že mám po těch deseti dnech pouze 53 kilo :-D

Dobrá, ale od jídla zpátky k Ffku. Na Moveconu a Outconu jsem byla hodně často. Takže jsem si vyzkoušela souboje s klasickou šavlí, Zarintskou šavlí, souboj tělo na tělo, posilování bez nářadí, soutěž Ringo, rituální tance, kung fu, tai chi. Tyhle pohybové zábavy nabízel Dům rytířských ctností, který má sídlo v Brně. Hodně se zaměřuje na styl souboje Assasínu a Zaklínačů. Na konci zde padla zajímavá otázka. A to, kdo by měl větší šanci. Assasín anebo Zaklínač? Osobně jsem, co se týče boje sázela na Assasína, poněvadž se zaklínačskými zbraněmi je ta potíž, že v realitě moc použitelné nejsou. Pokud by měl však Assasín bojovat proti Zaklínači, jenž používá magii, tak si ani neškrtne. Na tom jsme se schodli všichni.
Na Moveconu jsem si vyzkoušela i Kung fu, které mě hodně bavilo. Vzhledem k tomu, že jsem jeden čas chodila na Kraw magu, tak jsem nepůsobila tak směšně, jak jsem si myslela. Nutno podotknout, že jsem kung fu trénovala v Melissandřiných šatech. Kamarádka pak dávala k dobru, že to byla zajímavá podívaná. :-D

Hodně mě bavilo ringo, které jsem hrála poprvé v životě. Na to mě dotáhla kamarádka a kolegyně Pavla Lžíčařová a nakonec jsme spolu skončily v týmu. Docela nám to šlo, bohužel mi trvalo než jsem se rozehrála, takže jsme skončily předposlední.

Na Ffku jsem viděla dva filmy. Lístky tam stály totiž v rozmezí 30 až 80 Kč, takže většina této příližitosti využila. Konala se tam také předpremiéra filmu Legenda o Tarzanovi (2016). Byla jsem dost ráda, že stál tak málo. Efekty, hudba a všechno k tomu bylo perfektní, ale příběh trochu pokulhával. Lidé se smáli, když měli být vážni, kroutili hlavami nad scénami, které měly vyvolat smích atd. O otm víc v recenzi. Potom ještě film Den Nezávislosti: Nový útok (2016). Lepší podívaná jak Tarzan. Nepřinesl sice nic nového, ale ani neurazil.

Teď si vybavuji ještě na jednu diskotéku a to Witch Risa party, která spojila dva naprosto rozdílné světy. A to Star trek a Harryho Pottera, navíc na sobě všichni měli hawajské věnce, někteří byli oblečení v hawajském stylu, takže jste nevěděli na co koukat dřív. Ve středu odjela většina cosplayerů, takže se Ffko trochu vylidnilo, ale přijeli zase další.

Hodně se mi líbily přednášky Tess, která vždycky dokáže zaplnit sál. Je výborná. A proto pro mě bylo velkou ctí a překvapením, když se připojila k naší skupince vedené Thranduilem a začala vyprávět o svých zkušenostech ze šermu. Byl to ráj poslouchat a dost jsem se přiučila. To její nadšení je neuvěřitelné. Ostatně projevuje se hodně i na přednáškách a někdy nevíte, jestli jste rádi, že se vás zasvěcuje do takových končin anebo ne. Ale zasmějete se.

Nezapomenutelným zážitkem byla i ochutnávka jídel, které se připravují ve světě Terryho Prachetta. I tam bylo narváno, ale nějak se nám podařilo dostat do druhé řady. Největší úspěch měl Jahodový klátil, jehož provedení dovedli k dokonalosti. Ona i výroba krásné bílé šlehačky stála za to. Ale ten klučina, který tu šlehačku vyráběl, byl červenější než samotný jahodový klátil. :-D

Na Ffku jsem měla ještě jeden zážitek. Holky na začátku z nějakého důvodu nechtěly zamykat na noc dveře. Moc se mi to nelíbilo, obzvlášť, když je v okolí velké množství opilých lidí, kteří vyvádí hovadiny, ale nechala jsem to být. Ale trochu jsem remcala, i protože mě bez výběru postele nechaly spát u dveří. No coment. Nicméně, bylo to druhý anebo třetí den, kdy nám do pokoje vrazil kluk, mohlo mu být kolem dvacítky a na sobě měl jenom trenky. Ne, že by se nebylo na co dívat, ale nevím proč jsem se natáhla pro meč. Což byl dost výkon ve tři ráno. On tam stojí, rozhlíží se a já se ho ptám: "Nespletl ses?" On mi odpověděl: "Počkej." Udělal pár kroků, pak se otočil a odešel. Ty tři chrápaly dál, ani je to nevzbudilo. Prostě jsem se na ně vyprdla a zamkla. Zřejmě jsem udělala dobře, protože klika o hodinu později zalomcovala znovu. Druhý den ráno jim to tlumočím a kamarádka, která spala vedle mě povídá: "Jo, jo, něco jsem zaslechla..." ale nic neudělala. Bez komentáře po druhé.
Hodně času jsem trávila i na deskovkách, kterých tam bylo víc než dost. Nejvíc nás s holkama zaujala hra OVCE, Duch. Pak samozřejmě počítačové hry, tedy ty nejnovější a nejnovější přístroje an kterých jste si je mohli zahrát. Tomu jednoduše nešlo odolat.

Náročná byla poslední sobota. V ten den přijela Terka Matoušková (Temnářka), která měla na Ffku v deset ráno přednášku. Navíc měl mít v sobotu besedu Christopher Judge alias Teal´c. Na tohle jsem si trochu připlatila. Dala jsem si lístek do první řady, takže jsem seděla hned naproti němu. Beseda byla perfektní. Co mě překvapilo, že jsem rozuměla bez toho aniž by to tlumočila. Probíhala tak, že někdo z diváků položil otázku, Christopher na ni odpověděl a překladatelka ji pak přetlumočila v češtině. Byl perfektní, hodně jsem se dozvěděla. A sedět blízko něho, vidět ho a sledovat mimo obrazovku bylo něco nadpozemského. Jo, jsem v tomhle trochu asi cvok, ale....no, každý máme svoje úchylky. Navíc je milý, vstřícný a na nic si nehraje.

Potom došlo na focení. To bylo na dlouhé lokte, ale dočkala jsem se. Jen mě trochu zarazil přístup fotografa. Ne, že by fotografie byly mizerné, ale svoje nedokonalosti měly. Bohužel si stěžovalo víc lidí, navíc za to, kolik ta společná fotka s hercem stála, se mohl snažit víc. Na druhou stranu jsem si pak říkala, že v tom množství lidí, které měl před sebou se mu ani nedivím. Tohle bych kočírovat málokdo. Nicméně se mi s Christopherem podařilo mluvit i mimo besedu. Ani jsem nevěděla, že mě u toho kamarádi fotí. Kdybyste viděli, kolik odvahy mě stálo za ním jít. Ale další půlhodinka s ním k dobru. On je fakt úžasně vstřícný a chápavý člověk. Co mě překvapilo, jak moc zní jeho hlas odlišně od toho, který jsem slýchávala v seriálu Hvězdná brána. Taky jsem se dozvěděla proč, ale o tom možná v jiném článku.

Sobota utekla jako voda a byl tady poslední večer. Nechtělo se mi, ale sbalit si věci a připravit se na odjezd. V devět hodin mě čekalo slavnostní zakončení na které jsem byla zvědavá. Vtipné bylo, že mi nikdo z těch, kteří tam jezdí několik let, nebyl schopný říct, jak to probíhá. Tak jsme stáli ve frontě a čekali. Konec za to stál. Opět Ffko nezklamalo a připravilo nám zajímavý zážitek. Znovu nsá provázela večerem Drakie. Dokonce jsem vyhrála i v tombole a to 17 cenu. Takže menší bonus navíc. :-)

Nyní je FFko za mnou a jediné, co teď vím je, že příští rok pojedu znovu. Mám za sebou zážitky na které jenom tak nezapomenu. Setkání a obnovená stará přátelství, ale především nádhernou atmosféru, kterou člověk zažije jednou za život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama