CONiáš: Pod parou, 2015 – 19. září 2015

27. září 2015 v 21:23 | Polgara |  Kulturní prožitky

Co má společného Steampunk, 19. století, pára a parovody?


Každoroční akce, která se pořádá v městské knihovně na Mariánském náměstí. Tentokrát se tvůrci CONiáše zamšřili na Steampunk. Záhajení celého CONiáše začalo v deset hodin a ujal se ho Míla Linc a Martin Darion Antonín. Oba dva byli vtipní a dokázali diváky skvěle zabvit. Po úvodním záhajení hned začalo promítání filmu Kdo se bojí Mauší. Přiznám se, že, když jsem si ke konci přečetla, kdo všechno se filmu podle Temnářčiných knížek podílel, musela jsem se smát. Nejvíc mě ale překvapilo jméno Veroniky Matějkové, která se na CONiáši taktéž ukázala. A no, pak jsem se s ní a s jejím manželem tak trochu zakecala, i když původní plán byl jít na všechny akce, tak tohle mi trochu program rozhodilo. :D Oba dva jsou perfektní. Většinu času s námi pobýval fotograf a zároveň režisér filmu Kdo se bojí Mauší.

Původní plán jít na přednášku Leonarda Medka trochu selhal, takže jsem šla až na Leoše Kyšu a jeho přednášku o vyvolávání duchů. Pojal to po svém a naprosto dokonalém způsobu. Věděli jste například, že když vyvoláte Božku, tak vás nečeká nic pěkného? Ale zabrousil i do historie a tu pojal velmi poutavě.

Moc se mi líbily kostýmy některých návštěvníků této akce. Narozdíl ode mě neměli na sobě nic ve stylu: "Co dům dal," ale vyhráli si s tím. Pobavil mě servis místní kavárny, kde posedávající, obsluhovali sloužící, kteří jako kdyby vypadli z 19. století. Co mě mrzelo, že jsem si s sebou nevzala žádné knížky na výměnu. Ale člověk nemůže mít všechno. I tak jsem si to užila, především poznala nové lidi. Hlavně setkání s Verčou, Martinem, Darionem, Leošem, Mílou Lincem, Zdeňkem Rampasem dokonce i krátká procházka podél knihovny s panem Madkem a mnoha dalšími stála za to.

Jop, koho jsem tu viděla s celou jeho rodinkou včetně prcka byl Karel Doležal též známý jako Sikar. Vzal si s sebou dokonce oplackovaného jednorožce. :D Co mě taky bavilo, byly fascinující pohledy nezúčastněných. Tedy těch, kteří nevěděli, že se koná nějaká akce a dost nevěřícně na nás koukali. Abych to upřesnila, téměř vedle knihovny má sídlo i moje práce, tedy Nakladatelství Epocha a přiznám se, že jsem si z ní udělala svoje stanoviště. A nebyla jsem jediná, dokonce jsme tam odskočily i s Pavlou Lžíčařovou s kterou jsem strávila většinu dne.

Z dalších přednášek byla zajímavá ta od Dariona a jeho vyprávění o Steampunku a goblinech a nakonec ještě perlička na závěr uvedení nové knihy od Petra Schinka: Jak lvové.

Večer jsme zakončili v nejbližší hospodě. Nevýhodou staromětstkého náměstí je, že je všude hodně draho. Ale vzhledem k tomu, že se nám třem (Zdeňkovi /ředitel Nakladatelství Epocha/, Pavle a mně nikam dál nechtělo....). Navíc Pavla pospíchala na vlak, tak to byla spíše taková rychlovka a pro mě zjištění, že já a panák becherovky nejdem dohromady byť je sebedražší. :D Ale na tenhle den budu vzpomínat ještě dlouho.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 CONiáš CONiáš | 28. září 2015 v 21:51 | Reagovat

CONiáš děkuje :-)

2 Kaunaz Isa Kaunaz Isa | E-mail | Web | 3. října 2015 v 8:08 | Reagovat

Věčná škoda, že jsem tam nemohl.

Ale jsem rád za fotogratický důkaz přítomnosti jednorožce. Jen jestlipak na něm zkouší jezdit?

3 m. m. | E-mail | Web | 18. října 2015 v 13:56 | Reagovat

Jé, konečně vidím Sikařátko :)

Přesně tyhle akce mě vždycky mrzí, že prošvihnu... letos to vůbec bylo na steampunkové akce v Čechách docela bohaté. Snad se mi povede něco chytit příští léto.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama