Richard Sklář – Vila na Sadové

12. července 2015 v 17:07 | Polgara |  Česká literatura
Minulost a přítomnost, dva osudy tak vzdálené, ale přesto se najde něco, co je dokáže spojit


Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2015
Počet stran: 472

Hlavní hrdinka příběhu realitní makléřka Roberta má na starosti prodej domu v ulici Sadová. Právě o něj se zajímá muž, jehož minulost je záhadně propojena s tou Robertinou. Je to několik let zpátky, co byla se svým manželem na tajné misi v Bosně. A Roberta tuší, že právě tento muž má s touto akcí něco společného. Aby toho nebylo málo, tak i vila, kterou prodává, má svoje tajemství. Byl rok 1941 a ve vile žil místní starosta se svoji dcerou. Vypadal jako každý jiný slušný muž té doby. Jenže skrýval tajemství, které kdyby vyplulo na povrch, zničilo by jeho rodinu. Možná právě proto, aby se měl komu svěřit, si začíná psát deník. Ve sklepě ukrýval židovskou rodinu a poklady nedozírné ceny. Jaké byly jeho pohnutky k těmto riskantním činům?

Vila na Sadové není jen o lidech, ale také o domech v nichž žijí. Představuje střetnutí dvou dob. Jedné relativně poklidné, tedy naší přítomnosti, kterou představuje postava Roberty jinak přezdívané Bo. Tu druhou zoosbnňuje Johann Proske, relativně bohatý muž, který zastupuje vysoký post. Muž dvou tváří, někdo, kdo jde proti své době i za cenu vlastního ohrožení. Taky se tu zvláštním způsobem střetávají rok 1941 a 2013. Dva naprosto rozdílné světy. Jeden je zasažený válkou, druhý neklidným životem a neustálými rozbroji.

Postava Roberty je vtipná, svérázná a inteligentní. Jde si za svým a pro ránu nejde daleko. Ani Johann není zrovna jednoduchá osobnost. Musí předstírat, že je někým jiným, i když je mu to proti srsti. Tyto dva světy spojuje právě tato budova. Při čtení má čtenář pocit, jako kdyby spisovatel dokázal setřít rozdíly mezi minulostí a přítomností. Jsou tak nerozeznatelné, že si asi ani neuvědomíte, kdy jste se vrátili z jednoho do druhého. Není to násilné.

Sklář krásně zobrazil myšlení válečného období. Nechybí zde pohled na Němce a jejich řádění, ale také nakouknutí k odboji, které se Němcům rozhodl postavit. Znovu čtenář nepřestává žasnout nadtím, jak si někdo mohl myslet, že právě on má právo na to určovat, že zrovna jeho rasa je na výši. Jenže i v téhle době se najdou lidé, kteří se zlým pánům nebojí postavit.

Richard Sklář postavil příběh nejen na domech a lidech, ale také městě v němž se doehrává. Skvěle popisuje Ostravu, a tak máte pocit, jako kdybyste se procházeli jejími ulicemi. Píše čtivým způsobem, který je vyprávěný z pohledu hlavních hrdinů, tedy ich formou. Ty části, kde jsou úryvky z deníku odlišuje kurzívou. Konec je zvláštní. Skoro jako kdyby spisovatel nevěděl, jak svůj příběh správně zakončit, a tak napsal první, co ho napadlo. Čtenář tak nějak očekává víc, ale i tak odhcází od knížky s pocitem, že to nebyl promarněný čas.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment
Knížku můžete koupit na Vila na Sadové
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama