Salman Rushdie – Čarodějka z Florencie

6. června 2015 v 19:52 | Polgara |  Historické romány
Podmanivý příběh odehrávající se v Indii za vlády Abkara, ale také italské Florencie v časech 16. století


Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2008
Počet stran: 344

Salman Rushdie se narodil v Bombaji v roce 1947. Ve svých třinácti letech musel poprvé s celou rodinou opustit Indii. Nejdřív nějaký čas žili v Pakistánu, potom se natrvalo přestěhovali do Velké Británie. Právě tady vystudoval cambridžskou univerzitu a po studiu se natrvalo usadil v Americe.

Čarodějka z Florencie je jeho nejnovějším počinem, který se dost vymyká tomu na co jsme od spisovatele zvyklí. Právě zde se pokusil odlišit od svých předchozích knih a zabrousil do světa historických románů. Jeho příběh se odehrává v indickém císařství a ve Florencii. V Indii vládne mughalský vládce Akbar Právě k němu se dostane zvláštní a poněkud záhadný cizinec, který prohlašuje neuvěřitelnou věc. Tvrdí, že je synem čarodějky Karaköz, pratety Mughala. Akbar mladíka vyzve, aby mu svůj příběh vypověděl. Netuší však, že sám cizincově vyprávění podlehne natolik, že jej nakonec nebude chtít ani popravit.

Na Rushdieho románech je fascinující jedna věc. Pečlivost s jakou je píše. Právě Čarodějka z Florencie dokazuje jeho puntičkářství. Víc než je u něj obvyklé se tentokrát zaměřil na historické postavy, které kdysi skutečně žily, ale také události. Možná právě proto knihu vybavil jakýmsi slovníkem. Těch pojmů a událostí je v knížce víc než dost a nejednou vám zamotají hlavu. Využil také své znalosti jednotlivých zemí a jejích zvyklostí. Takže se podívám nejenom do krásné Florencie v 16. století, různých nevěstinců, Abkharova harému či nečekané cesty po tropických mořích. Je to příběh mnoha cest a spousty osudů, které se nakonec propojí v jeden. Navíc Rushdie opětovně zvolil styl vícero časových linek což z příběhu činí mnohavrstevný román.

Zároveň ani zde nezapomíná na svůj velmi podrobný naturalismus. Přiznám se, že právě ten mi místy dělal problém. Rushdie má tendenci zabíhat do neuvěřitelných podrobností, všemu se věnuje s neuvěřitelnou pečlivostí. A někdy zabíhá do detailů za něž by se nemuseli stydět ani tvůrci červené knihovny. Ale tohle je spíš jakousi třešinkou na dortu.

Rushdieho styl psaní je neuvěřitelně podrobný, ale přesto čtivý. Zároveň používá někdy složitějších historických pojmů a znovu dokazuje, že je znalcem historie. Do příběhu zasazuje, jak skutečné historické postavy, tak ty nichž si lidé myslí, že by mohly kdysi žít. Zároveň neopomíjí ani bitvy, kterých v té době bylo víc než dost. Hodně se zaměřuje také na sexuální život, kterého je v příběhu hodně. Nebojí se popisovat, je v tom podrobný a místy velmi naturalistický.

Místy mi přišlo, že Čarodějku z Florencie píše, tak trochu podle sebe. Přeci jenom jde o osud člověka, který se po letech vrátil do své rodné země a snaží se v ní najít své místo. Rushdie se zamýšlí nad otázkou, jak se takový člověk bez rodné půdy bude chovat a znovu tak čtenáři dokazuje, že je skvělým vypravěčem na něhož se jenom tak nezapomíná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 6. června 2015 v 20:33 | Reagovat

O tomto spisovateli jsem neslyšela... ale taky musím přiznat, že historické romány nejsou můj obor :) Pár jsem jich ale přečetla, všechny ale byly o anglických nebo francouzských panovnících...
Zní to ale dobře, ta Indie je taková exotická :)

2 Bichlička Bichlička | Web | 14. července 2015 v 9:45 | Reagovat

Tak to zní zajímavě. Já naopak historické romány moc ráda. Exotika a historie, to je lahoda ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama