Michael Connelly – Bohové viny

11. dubna 2015 v 17:47 | Polgara |  Thriller, Mysteriózní
...


Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2014
Počet stran: 488
Anotace:
Mickey Haller se po krátkém přeběhnutí na stranu obžaloby vrací ke svému původnímu řemeslu: provozuje advokátní praxi ze zadního sedadla lincolnu a čeká na lukrativní případ. Dočká se brzy. Obětí zločinu je jeho bývalá klientka, prostitutka Gloria Daytonová. Mickey se domníval, že se mu ji podařilo přivést na správnou cestu. Zjevně se mýlil: Gloria se vrátila do Los Angeles i k dřívějšímu způsobu života. Nezachránil ji, naopak možná má na její smrti částečný podíl. Plný pochybností se ujímá obhajoby člověka, který byl z vraždy obviněn - o jeho nevině je ale Mickey stále silněji přesvědčen.

Znovu se potkáváme s detektivem Mickeyeho Hellera, kterému se do rukou dostává případ vraždy prostituky, jejímž případem se kdysi zabýval i on sám. Navíc se s ním hned na začátku potkáváme v okamžiku, kdy je v soudní síni a zabývá se případem Leonarda Wattse, obviněného a svědkyně Claire Weltonové. Čtenář si tak díky tomuto úvodu připadá, jako kdyby sledoval šachovou partii dvou mistrů. Jenže všechno se zvrhne ve chvíli, kdy Watts Hellera napadne. Díky tomu dojde k odročení soudu. Další zajímavou postavou je stařík Legal Siegel s nímž Mickey probírá případy jichž byl vyšetřovatelem. Docela slušný prostor dostává také jeho řidič Earl Briggs. Tichý, nenápadný, ale vždy po ruce. Navíc právě on ovlivní celé vyprávění mnohem víc, než bychom od řidiče čekali. Přesto je nejdůležitější součástí samotná Glorie Daytonová. Žena o níž si náš vyšetřovatel myslel, že se polepšila. Ale zřejmě tomu tak nebylo. Díky tomu se dostala nejen na pitevní stůl, ale také dost nečekaným způsobem zamotala život Myckeyemu, kterého po čase začne nahlodávat červík viny. Nemohl nakonec za její smrt on? Změnilo by se něco, kdyby se k ní choval jinak?

Bohové viny zcela odpovídají svému názvu. Vina provází nejenom Hellera, ale také další zúčastněné. Je zajímavé sledovat chování dalších hrdinů prostřednictvím jeho očim. Connelly používá klasickou řekněme er formu. Kdy se detektivovi dostaneme pod kůži víc než jsme doufali. Autor je mistrem záhad. To, co se zdá zpočátku jasné dokáže v další vteřině zamotat takovým způsobem, že se ocitnete opět na startovní čáře a znovu můžete pátrat od nuly. Hraje si s vámi a natahuje vás. Takže po celou dobu čtení naprosto ignorujete okolní svět a zajímá vás jediné: "Kdo to sakra byl a jaký měl motiv?"

Nutno podotknout, že má Connelly svět vražd zvládnutý na výbornou. Uvědomuje si, že aby mu čtenář všechno uvěřil a přiapal si, jako kdyby byl v té soudní síni, v honičce za padouchem či hledáním stop on sám, musí stát celý přípěch na reálných základech. A věřte mi, že to on stojí.

Co mě překvapilo, byla ta drsnost s jakou svůj svět a hrdiny popisoval. Nic nepřikrášloval, bral svět takový, jaký je, ale především jak to chodí na soudech a vyšetřování. Co mě hodně zarazilo bylo to, jak Bohové viny skončily. Čekala jsem alespoň nějaké vysvětlení co, proč a jak, ale tohle....? Nicméně svůj důvod to mělo. Ne všechny případy jsou vyřešeny a ne všichni jejich účastníci končí šťastně. Connelly to ví, a proto zvolil tenhle konec.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Domino
Knížku můžete koupit na Bohové viny
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama