Anthony Ryan – Píseň krve 1 – Stín krkavce

11. února 2015 v 21:17 | Polgara |  Fantasy
Až se píseň krve rozezní, tak Vélin Al Sorna svůj osud naplní


Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2014
Počet stran: 622
Anotace:
Vélin Al Sorna, zasvěcený Šestému řádu, byl od útlého dětství cvičen k boji a zabíjení ve službách víry. Řád se stal jeho jedinou rodinou. Vélinův otec byl rytířem krále Januse, panovníka sjednocené říše. Vélinovo rozhořčení, že ho otec zbavil jeho práv a v pouhých šesti letech ho nechal na prahu Šestého řádu jako nalezence, nezná mezí. Během pobytu v řádu se navíc doslechne podivné zvěsti o své matce, na niž si téměř nevzpomíná. Postupně také odhaluje důvody, které jeho otce vedly k tomu, že ho řádu svěřil. Ale jedna pravda je důležitější než všechny ostatní: Vélina Al Sornu čeká budoucnost, kterou má teprve pochopit. Budoucnost, která změní nejen říši, ale také celý svět.

Píseň krve se rozezní nejenom ve Vélinovo, ale především ve čtenáři. Už od přečtení prvních stránek je jasné, že se bude jednat o velkolepé a nezapomenutelné dílo. Víc než Hru o trůny mi tento příběh připomíná vyprávění Raymond Eliase Feista trochu smíšeného s Tolkienem. Stejně tak jako tito dva velikáni ani Ryan nezapomíná na propojenost všech jednotlivých částí příběhu. Vzhledem k tomu, že je to mistr zápletek a psychologie, tak se nám do rukou dostává neuvěřitelný tanec různých osudů odehrávajících se na pozadí dějin jedné země.

Od počátků, kdy se dozvídáme o Vélinovo a jeho nelehkém osudu je jasné, že knížka nebude zrovna veselým čtením. Chlapec se již v deseti letech dostane do šestého řádu, kde jej čeká tvrdý a jakoby nikdy nekončící výcvik. Tento řád něhož jsou vychováváni bojovníci vede Gailyn Arlyn - Princip.Zpočátku jsem s touhle postavou měla strašný problém. Působí chladně a chvíli trvá než si k němu získáte určitý vztah. Ale postupem času pochopíte proč tomu tak je. Konkrétně v tomhle případě jsem tohohle hrdinu srovnávala s jiným. Strašně mi připomínal Vaniona, představeného řádu rytířů v němž je Sparhawk. Jde o dílo Davida Eddingse - Elenium. Ono by se tam toho našlo víc, ale pojďme trochu dál.

Co se mi hodně líbilo byl vývoj výcviku, ale především jak se měnil vztah chlapců, kteří se jej účastnili. Zlomovým okamžikem byla ta část, kdy jsou nuceni strávit nějakou dobu mimo prostory řádové budovy a naučit se přežít v tvrdých podmínkách divočiny. Někteří ji přežijí, jiní ne. Je zvláštní, že z těch mnoha jmen si žádné vyloženě nezapamatujete. Pouze jejich osudy, ale také minulost, která je do řádu dostala. Mnoho z nich litujete a říkáte si, že byste nikdy nechtěli být na jejich místě.

Jediným světlejším osudem v šestém řádu je chlapec, který žil na ulici a jehož osud svedl dohromady s Velínem. Jediný on do řádu vstoupil dobrovolně jakýmsi zvláštním způsobem zasáhl srdce všech ostatních členů řádu. Každý si k němu našel cestu a snažil se mu pomoct. Jenže Píseň krve není jenom o výborné psychologii a propracovanosti jednotlivých charakterů. Je to především velká jízda plná střetů, bitev a ukázky promyšlené magie, která se projeví nejenom v době, kdy v sobě Vélin objeví svůj dar, ale i ve chvíli, ky se na scéně objeví něco o čem si všichni mysleli, že už dávno neexistuje.

Aby toho čtenář neměl málo, tak je vyprávění, které vede převážně Vélin v er formě proložené "kratšími" kapitolami s již starším Sornou, jenž svůj příběh tlumočí kronikáři. Jinak tuto postavu nazvat neumím. Tyhle krátké vstupy jsou nazvány vždy jako Vernierovy zápisky. Přestože by se mohlo zdát, že Píseň krve je zbytečně natahované, tak opak je pravdou. Ani se nestihnete nadechnout a už je tu poslední stránka a s ní i zdlouhavé čekání na další díl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cleo Cleo | Web | 12. února 2015 v 10:33 | Reagovat

Zní to dobře a ten název je fascinující.

2 Mariella Mariella | Web | 15. února 2015 v 16:14 | Reagovat

Vážně dobrá fantasy.
Už jsem uvažovala, jestli si druhý díl nepřečíst v angličtině, ať tak dlouho nečekám, ale pak jsem to zavrhla. Přeci jen, to by člověk potřeboval slovník všech těch specifických pojmů. :)

3 Polgara Polgara | Web | 15. února 2015 v 18:33 | Reagovat

[1]: Je to fascinující. Jestli jsi četla Feista, Martina, tak se ti Píseň krve bude líbit určitě. :-)

[2]: Právě. Z nakladatelství mi odepsali, že druhý díl u nich vyjde až na podzim O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama