Karel Richter – Hannibal před branami - Kartágo proti Římu (218–202 př. n. l.)

30. listopadu 2014 v 18:13 | Polgara |  Historické romány
Městem se šířila hrůza: "Hannibal ante portas! Hannibal je před branami!"


Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2012
Počet stran: 408
Anotace:
Už od časů antických historiků byly o Hannibalovi napsány stovky životopisných a vojenskohistorických knih. Jeho životní osudy a vojevůdcovské schopnosti však inspirují historiky i spisovatele k novým a novým dílům nahlížejícím z nejrůznějších úhlů známá fakta a hledající odpovědi na nezodpovězené otázky.

Karel Richter je spisovatel, který ví, jak zaujmout čtenáře. Střídá klasický styl literatury faktu s beletristickým vyprávěním. Chvílemi tak máte pocit, jako kdybyste skočili do samotného filmu a prožívali Hannibalova dobrodružství na živo. Vyprávění je čtivé a fascinující. Richter skvěle kombinuje všechno, co zná s vzrušující dávkou klasického beletristického historického románu. Přesto se drží historického pozadí a věrně zachycuje celé Hannibalovo tažení.

Příběh Hannibal před branami začíná v okamžiku první punské války v době, kdy došlo k povstání najatých žoldáků. Psal se rok 241 př. n. l. a do Kartága se vraceli najatí žoldnéři, kteří se domáhali svého žoldu. Jenže největší velmoc té doby byla na pokraji svých sil a neměla armádě čím zaplatit. V té době vládl Hamilkar a Hannibal byl ještě v dětských letech.

Karel Richter vypravuje Hannibalův život od samých začátků a v podstatě začíná ještě předtím než se Hannibal dostane k moci. Tedy do okamžiků, kdy byl u moci Hamilkar, což byl mimo jiné také Hannibalův otec. V knize Hannibal před branami padají slavná jména a my se o nich dozvídáme prostřednictvím této slavné historické osobnosti. Se všemi s nimiž měl tento slavný vojevůdce, co dočinění se postupně seznámíme zajímavým a čtivým způsobem, který však dodržuje zásady literatury faktu. Richter na ně nahlíží s odstupem historika, ale podává je tak, že se do jeho vyprávění začte i ten největší laik. Vždyť kombinuje techniku beletristického románu s klasickým naučným popisem. Své texty doplňuje epizodami z Hannibalova života a zabrousí i do jeho milostných hrátek.

Podrobně je nám představován jeho vývoj, to, jak se dostal k moci, jakými lidmi byl ovlivněn, to, jak přišel ke své znalosti řečtiny či jak se mu dařilo s jeho manželkou Imilkou. Největší pozornost je však věnována taktickému myšlení díky němuž se proslavil. Nezůstaneme jenom u toho. Spisovatel se také podrobně věnuje tomu, jaké požadavky kladl Hannibal na své žoldáky, ale i na sebe. Dozvídáme se, že měl přísnou morálku a tu vyžadoval nejenom od žoldáků, ale také generálů.

Zajímavým bonusem knížku jsou vložené ilustrace, mapy či různé nákresy. Moc se mi líbí také předsádka knížky. Na konci najdeme stručnou, ale přesto dobře provedenou chronologii historických událostí, která vám dovysvětlí zmínky v textu.

Jop, co mě pobavilo bylo používání slov posádka a osádka díky čemuž na toto téma vznikla diskuze, jak se které slovo používá. :-D

Co se mi hodně líbilo byly jednotlivé rozhovory, které spisovatel do příběhu vložil. Například rozhovor Hannibal se Scipiem, či jeho noc strávená s manželkou Imilkou. Zároveň se nejednou setkáme s tím, jak musel sám sebe obhajovat a bránit před nespravedlivým nařčeními. Například scéna, kdy pronese vášnivou řeč před Antiochem III. Je popsaná dokonale. Díky tomu si o Hannibalovi čtenář vytvoří komplexnější obraz jeho osobnosti, která byla všechno, jen ne jednoduchá. Na co jsem byla zvědavá, bylo zakončení knihy. Všichni víme, jak tento vojevůdce dopadl, a tak jsem čekala, jak se s tím spisovatel Karel Richter vypořádá. Nezklamal a dostal svému slovu. Elegantním způsobem ukončil vyprávění jednoho pozoruhodného života.

Úryvek ze strany 367:
Hlavně Thoás ho otevřeně obviňoval, že kuje tajné pikle s Římem. Antiochie si také ihned po odjezdu římské delegace pozval Hannibala do své rezidence, aby ho v této záležitosti vyslechl před shromážděním nejvyšších dvorských hodnostářů. Hannibal se rozhorleně ohradil proti zlovolným pomluvám a neohroženě dal velkokráli i všem přítomným na vědomí:
"Můj otec Hamilkar, Antiochu, mě při posvátné oběti bohu Melkartovi zavázal přísahou, že se nikdy nesmířím s Římany. To byla přísaha. Jíž jsem zasvětil šestatřicet let bojů. Tato přísaha mě vyhnala z mého domova. Jí jsem nadále nezrušitelně zavázán, a pokud mé naděje u tebe nedojdou naplnění, odejdu tam, kde ještě najdu moc odhodlanou postavit se nepřátelsky Římu. Tvůj dvůr, který mě nesnáší, si musí vymyslet něco lepšího aby mě u tebe pomluvil. Já nenávidím Římany a oni nenávidí mě. Můj otec Hamilkar a bohové jsou svědky, že mluvím čistou pravdu. Hodláš-li nyní vést válku proti Římu, zvol si mě za svého rádce a já ti budu sloužit ze všech sil. Chceš.li však zachovat mír, pak si najdi někoho jiného, aby ti radil."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama