George Raymond Richard Martin – Hostina pro vrány

13. září 2014 v 17:21 | Polgara |  Fantasy
A pomalými krůčky se blížíme ke svému cíli Usmívající se


Nakladatelství: Talpress
Rok vydání:
Počet stran: 864
Anotace:
Po staletích krutých zápasů a osudových zrad se sedm mocností vládnoucích jedné říši navzájem zdecimovalo natolik, že jim nezbývá než nyní žít v tísnivém příměří. Nebo to tak alespoň vypadá… Pár jedinců si stále ještě dělá nárok na kdysi zoufale žádaný Železný trůn, ale jsou příliš slabí nebo vzdálení, než aby se jim to mohlo podařit. Válka, která zuřila tak dlouho, strávila sama sebe… Avšak jako v dohře jakéhokoli vrcholného zápasu netrvá dlouho, a začnou shromažďovat zrádci, psanci, odpadlíci a mrchožrouti, hašteřící se nad kostmi mrtvých a nad kořistí přeživších.

S tím, jak se lidské vrány slétají ke své hostině z popele, se v Sedmi královstvích rodí nové intriky a vznikají nebezpečné aliance, zatímco ze zlověstného soumraku minulých zápasů a chaosu se vynořují překvapivé postavy. Je to čas, kdy se moudří a ctižádostiví, ale i zrádní a silní snaží pomocí svých schopností, moci a magie přežít kruté a strašlivé časy, jež nastaly. Je to čas, kdy se lidé prostí i urození, bojovníci i čarodějové, úkladní vrazi i mudrcové dávají dohromady a snaží se bojovat o své místo na zemi a své životy. Protože na hostině pro vrány je mnoho hostí - ale jen pár jich nakonec přežije.

Tywin Lannister je po smrti a otěže vlády přebírá jeho dcera Cersei Lannister, která se u moci snaží udržet za každou cenu. Zároveň se víc dozvídáme z osudů jejího bratra Jaimeho. Nutno podotknout, že Martin nezapomněl na soupeření mezi Margery Tyrell a Cersei. Právě Margery se naše zlatovlasá potvora snaží porazit všemi možnými prostředky. Aby těch postav nebylo málo, tak nás spisovatel zavádí i do světa Brienne, ženy pátrající po Sanse. Sansa zas řeší problémy s výchovou Robina Arryna. Její sestra Arya se dostává do problémů s Bohem smrti a zjišťuje, že tohle spojenectví není tak idealistické, jak si myslela.

Pořád nemohu překousnout skutečnost, jakým směrem se ubírala Hostina pro vrány. A fakt, že se v ní objevilo velké množství dalších postav. Jenže právě to činí z Martinova díla něco mnohem většího než sám původně zamýšlel. Líbilo se mi, že si uvědomuje, že si čtenář nemůže všechno zapamatovat. A tak to na vás hrne postupně. Přesto jsem si někdy musela dělat výpisky u detailů, u nichž jsem si byla jistá, že je brzy zapomenu. Co mě překvapilo bylo procpání se rodu Greyojů do popředí. Nejvíc z nich vyniká Aša Greyoj, která tu má prostoru víc než dost. Co mě trochu nudilo, bylo ta část, která se zabývala děním v Dorne. Neříkám, měla svoje kouzlo, ale jsou ve Hře o trůny zajímavější části.

Hodně se mi líbí ty části s Aryou, která si prochází výcvikem v Braavosu. Jsme hodně zvědavá, jak tohle chtějí v seriálu zpracovat. Konkrétně, jak chtějí udělat určitou část, kdy Arya...sakryš, proč nemůžu spoilerovat? S kým jsem měla velký problém je Cersei. Tuhle postavu nesnáším a nejenom proto, jak týrala moje oblíbence. Považuji ji za bezcitnou, bezcharakterní mrchu. Ano, je to do detailů promyšlená postava s něuvěřitelným potenciálem, ale věřte mi, že potkat ji ve skutečnosti, tak byste ji zabili. Kdo mě naopak překvapil byl právě Jaime u něhož se ukázalo, že zřejmě nepůjde ve stopách rodiny Lannisterů

Co na Hostině pro vrány zarazí, je jakým směrem se ubírá. Především, že autor zcela odstraní hrdiny an něž jste zvyklí a dá sem hrdiny nové. Už takhle tu bylo příliš mnoho postav a tímhle se jejich počet značně zvýšil. Fascinuje mě ten jeho smysl pro intriky, to, jak dokáže popsat tahání nitek na královském dvoře, hry mezi jednotlivými soupeři....je prostě neuvěřitelný. Navíc si čím dál víc uvědomuju, jak je na knížkách vidět, že se inspiroval Válkou růží. Nicméně Hostina pro vrány je takový přechod do akce. Lehké odskočení si jinam, abychom se mohli připravit na závěrečá vyvrcholení, kterých nás čeká ještě víc než dost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evi evi | Web | 16. září 2014 v 5:41 | Reagovat

V tom, co píšeš, je hodně důvodů, proč tuhle ságu po počátečním velikém nadšení začínám vnímat spíš skepticky. Ono by mi ani tak nevadilo, kdyby autor občas odstranil důležitou oblíbenou postavu - koneckonců to se v životě holt stává, že umírají i ti dobří. Ale to nahrazování zajímavých knižních hrdinů různými podružnými často i bezejmennými postavami, které mívají v celém dílu jen pár vstupů a to ještě (aspoň z mého pohledu) dost nezáživných a zavlékání děje do končin, které mě až tak neberou, to už je na mě trochu moc. Vrcholem byl poslední díl, kde autor ani neobsáhl všechny postavy, jejichž další osudy by mě zajímaly (jakože se o nich prý dozvíme v další knize někdy za pár let) a dost často psal rozvlekle celkem o ničem. No, uvidíme, jak to jednoho dne skončí8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama