Julianna Baggottová – Čistý

29. srpna 2014 v 17:39 | Polgara |  Sci-fi, Dystopie
...


Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2014
Počet stran: 528
Anotace:
Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na všechno, co je nenávratně ztraceno. Ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Pressia však už nemůže dál předstírat, že je malé dítě, protože dospěla do věku, kdy se musí hlásit k milici. Z mladých lidí tam buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé terče. Pressia o takový osud nestojí a dává se na útěk.

Je docela chyba srovnávat tuhle dystopii s Hunger games (Aréna smrti, Vražedná pomsta a Síla vzdoru), Divergencí (Rezistence a Aliance), Deklarací, Horečky, Počátkem, Chaosem, Kostičasem a dalšími. Vždyť právě Čistý je o dost drsnější a naturalističtější než výše jmenování. Baggottová se nebojí jít dál než ostatní, a tak nám představuje budoucnost mnohem divočejší než o jaké se nám mohlo kdy zdát. Svět zažil apokalypsu, která navždy změnila jeho tvář. Existují dva druhy lidí. Ti, kteří měli tu smůlu a nepatří mezi vyvolené. A ti, kteří si užívají výhody Dómu. Právě tato budova ukrývá poslední zdravé a nepoškozené lidi. Zatímco jsou venku ti, jejichž těla jsou zdeformovaná hrozivým způsobem.

Nicméně hlavní hrdinkou je Pressia Belzeová, o kterou se stará její dědeček. Právě dosáhla šestnácti let, tedy okamžiku, kdy ji končí relativně klidný život a musí se začít schovávat, jako kdyby byla nějaký zločinec. Přitom se ukrývá jenom proto, aby ji nenašli OSR neboli Operace svatá revoluce. Právě ona v tomto období začíná odvádět potencionální vojáky z nichž tvoří armádu,jež jednou svrhne moc Dómu. Ale nic není tak černobílé, jak vypadá. Zároveň se v době hrdinčiných 16 narozenin dostává ven zprává, že ze slavného Dómu unikl Čistý. Nikdo z přeživších nedokáže pochopit, proč by kdokoli se zdravým rozumem opouštěl bezpečí Dómu.

Čistý přináší něco nového a přijde mi divné srovnávat jej s ostatními dystopiemi. Baggottová se totiž rozhodla, že půjde zcela svou vlastní cestou a připravila nám tak uchvacující a děsivou podívanou. Postavy ve světě po Expolozích stvořila bez příkras. Tudíž se čtenář potkává s postiženími nejrůznějšího druhu. Takže to nemine ani hlavní hrdinky Pressii. Zároveň vyprávění rozdělila do tří pohledů, pokud si dobře pamatuju. Pressiiného, pak tu máme povídání ze strany čistého Partridge, Lydy, Bradwella a El Capitána. Každý nám přináší jiný pohled na věc a díky tomu si čtenář uvědomí, jak moc může být rozdílná jedna část vyprávěná ze tří úst.

Čistého spálíš a jeho popel vdechneš
Střeva si kolem krku zavěsíš
Vyrveš mu vlasy a provaz si z nich spleteš
Z kostí si polívku navaříš

K postavám. Kdo zaujme je Partridge. Potom, co sledujete jeho putování, tak vidíte Dóm i z druhé strany a konečně se dozvídáte, že žití v něm není tak idylické, jak si lidé venku myslí. Musíte obdivovat jeho odvahu. V podstatě se vzdal toho, co znal celý život a vypravil se do naprostého neznáma. Navíc s pocitem viny, že ke svému útěku nechtěně někoho využil Další z Dómu je Lyda. Holčina na níž jsem si zvykala trochu déle a zpočátku mi spíše lezla na nervy. Postupem času si ji však oblíbite a pochopíte ji. Hodně jsme měla ráda Pressina dědečka. Přestože o něm slyšíte jenom z jejího pohledu, on sám se ke slovu moc nedostane, tak vám přiroste k srdci. A Pressia? O té netřeba mluvit. Jedna z mála hrdinek, která si za svůj krátký život prožila víc než někdo za 90 let. I když mi přijde, že měla štěstí a její postižení nebylo tak vážné, jako u ostatních.

Zároveň fascinovaně sledujeme pletichaření i v těchto těžkých časech. Místo, aby katastrofa lidi spojila, tak je rozdělí a oni bojují mezi sebou. Zároveň sledujeme deformaci okolní krajiny, snahy přežít, co nejdůstojněji. Všechno dokreslují básničky a písně vzniklé v době po Expolozích, které jsou někdy děsivější než samotný popis deformovaného lidského těla. Čistý je něco relativně v nového. Alespoň ve svém žánru. Přináší vám nový pohled na svět, a možná tak trochu varování, aby se lidstvo vzpamatovalo a začalo si víc vážit své matičky země. Zároveň nabízí poutavý a čtivý příběh ukrytý v krásné obálce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melanie Melanie | Web | 29. srpna 2014 v 17:57 | Reagovat

O tomhle jsem v poslední době slyšela tolik, že si to snad i přečtu :-D

2 sarush ef sarush ef | Web | 29. srpna 2014 v 18:17 | Reagovat

To zní fajn, sice žádnej zázrak, ale jako oddechovka ideálni :)

3 Míša Míša | Web | 29. srpna 2014 v 18:56 | Reagovat

Stačí nálepka DYSTOPIE a všichni už to přirovnávají ke všem ostatním... ale i tak si tu knihu chci přečíst :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama