Andrew Fukuda – 1 – Hon

3. května 2014 v 19:48 | Polgara |  Sci-fi, Dystopie
...

Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2014
Počet stran: 304
Anotace:
Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně - nezamilovat se do jedné z nich! Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi.
Není upír, je člověk.
Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal. Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Tahle knížka spadá do kategorie těch u nichž si řeknete: "Tuhle prostě musím mít." Už u anotacemi říkáte,že to asi nebudete klasická young adult, ale něco trochu jiného. Navíc, když k tomu přimícháte upíry, pojaté jinak než jsme byli dosud zvyklí, tak máte jasno. Tohle všechno si utvrdíte již z prvních několika stránek.

Hon. Co si pod tím pojmem představit? Určitě nic pěkného. Normálního, žijícího člověka tu známe jako glupana. Jenže, vzhledem k tomu, že apetit upírů je nekonečný, tak je na světě posledních petlicí, kteří jsou chováni jako zvěř. Jejich "páni" je umístili ve výzkumném ústavu, kde je zkoumají jako pokusné králíky. Tedy spíš ovce určené k porážce. Právě tento ústav jednou do roka pořádá hon na glupana.

Z přeživších glupana se losuje "vítěz", který je pak hlavním bodem programu. Pořád vám to přijde málo? Tak to si potom představte upíry. Ti jsou to zobrazováni jinak než…ehm, dobře jinak než nadhazují nejmodernější verze. Ano, sice sají krev, zabije je světlo, ale jsou neschopni jakéhokoliv projevu lidských citů. Místo smíchu se škrábají, pakliže se přestanou ovládat, tak svoji oběť sežerou i s masem.

Hlavní postava příběhu Gen je zvláštní a moc mi jako hrdina nesedl. Možná za to mohla skutečnost, že těm, kteří byli vylosováni s ním dával přezdívky a neustále o sobě pochyboval. Víc se mi líbila upírka, která působila vyspěleji. Dobrá uznávám, měnila se jako počasí, ale přirostla mi k srdci víc. Právě ona si od Gena vysloužila přezdívku Záře.

Pobavilo mě, že pokud jsou vybráni Lovci na glupana, tak se z nich stávají něco jako celebrity a musejí projít výcvikem. Co trochu odrazuje je, že je příběh psaný v ich formě, kterou vede právě Gen. Někdy je to dobře, jindy zase ne. Ale celkové pojetí hodně zaujme. Nevím proč, ale připomínalo mi to film Svítání z roku 2009. Přišlo mi, že se Andrew Fukuda maličko inspiroval.

Vzhledem k tomu, že jde o první díl trilogie, tak čekejte dosti sviňácký konec. Při představě, že mám před sebou čekání na další díly….chápu, že kdo si počká ten se dočká, ale nešlo by to nějak urychlit?

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment
Knížku můžete koupit na Hon
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dragell Dragell | Web | 3. května 2014 v 20:00 | Reagovat

Mně samotné se kniha moc líbila, ačkoliv se hodně čtenářů v názoru rozchází. Je to zajímavá kniha, trochu jinak zpracovaný upíří příběh, takové post-apo pro lidi.

Také jsem psala recenzi, takže můžeš nakouknout ke mně na podrobnější názor :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama