Robert Crais – Podezřelý

27. března 2014 v 18:42 | Polgara |  Světová literatura
...


Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2014
Počet stran: 328
Anotace:
Na tom, že se policisté někdy dostanou do přestřelky, není vůbec nic divného. Když se k ní ale připletou náhodou, ve chvíli, kdy si ve služebním voze užívají vzácnou chvilku odpočinku, je to zatracená smůla. Zvlášť když po celé té hrůze zůstane na dlažbě pár mrtvých. Mezi nimi jedna policistka. Její parťák Scott James svoje zranění přežije. Výčitky svědomí a touha po pomstě mu však nedávají spát. Všechny stopy po zuřivých zabijácích se ztrácejí, nikdo neví, proč přišly oběti o život. Případ uzavřen.
Scott se však nechce vzdát a osud mu přihraje trochu neobvyklého pomocníka. Či spíš pomocnici. Fenku německého ovčáka Maggie. A jak se záhadný případ znovu otevírá a rozkrývá, nalézají k sobě ti dva nelehkou cestu, oba poranění na těle i na duchu.

Někdy se spisovatel vydá směrem, který byste od něj nečekali, ale přesto si po dočtení říkáte, že šlo o předem promyšlený tah a chápete, proč tak učinil. Ono již anotace vypovídá o tom, jakým směrem se příběh bude ubírat. Navíc po dočtení jsem si vzpomněla na svůj seriál z dětství, kde byl hlavním hrdinou krásný také pes, ale mužského pohlaví. Rex. Dva příběhy podobné tématem, ale natolik odlišné, že srovnávat je by bylo krátkozraké.

Robert Crais v mnohém překvapil. Nicméně zde svoje spisovatelské umění dotáhl k dokonalosti způsobe, že překvapí svého nejednoho stálého čtenáře. Příběh je vyprávěný z vícero úlů pohledů, ale nejčastěji se setkáme s myšlenkami Scotta, jehož trápí skutečnost, že poslední, co jeho partnerka viděla byla jeho zbabělost. Nicméně nic není takové, jak se na první pohled zdá. Crais určité scéně ukázal, že se nemuselo jednat o zbabělost. Přesto se náš hrdina nevzdává a snaží se dostat vrahy Stephanie.

Propadá depresím, pochybnostem o sobě samém a je nucený navštěvovat psychiatra. Potom, co se jakž takž vzpamatuje se přidá k jednotce K-9. Což je speciální výcviková jednotka pro policejní psy, kde právě potká Maggie. Hlavní a nejdůležitější hrdinku knihy. Jedná se o fenku německého ovčáka, která taktéž přišla o parťáka.

Jak to již se zvířecími příběhy bývá zvykem jsou sice krásně napsané, ale smutné. Už na začátku si popláčete, ale ani na konci nezůstane jedno oko suché. Fascinovala mě ta část, která byla psána z pohledu Maggie. Vzhledem k tomu, že mám sedmiletou fenku vlčáka Britu, tak mě to překvapilo, jakým způsobem se na nás pejsci mohou dívat. Uznávám, možná zním trochu infantilně, ale…při čtení nešlo nesrovnávat.

Líbilo se mi, jak je právě jejich zranění spojilo. Oba přišli o partnera, oba si léčí, jak fyzické, tak psychické rány.Vzájemně se snaží postavit znovu na nohy, což se jim postupně daří. Příběh je psaný v er formě, je čtivý a hodně zaměřený na zvířecí služebníky policie. Je čtivý, milý, pohladí na duši, ale především dopřeje nejenom dávku poučení, ale poukáže na fakt, že nejenom člověk dokáže být věrným přítelem.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Metafora
Knížku můžete koupit na Podezřelý
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama