Poslední nádech

21. března 2014 v 10:06 | Polgara |  Básnění
Dobrá, trochu víc depresivnější, ale myslím, že noční můru víc než vystihující. Tedy, v mezích možností.
Ps: Lépe by znělo Poslední nadechnutí, ale vzhledem k tomu,ž e musím pryč, opravím to po návratu. :-)



Vadneš jak květ,
chceš dosáhnout na ten břeh,
nevidíš však cíle,
voda plní tvé plíce.

Poslední tempa, nádech, bolest nekonečná
Vzdáváš se, vodu polykáš.
Jako kámen ke dnu klesáš,
stín nad tebou vytváří svůj plášť.

Najednou vydechneš, leknutím oči otevřeš.
Ach, ten zlý sen, ta všivá noční můra,
noc, co noc tě obestírá.

Bojuješ s ní, nechceš podlehnout,
ve skrytu duše však víš,
že nelze uniknout.

Propocené postele, vy přítelkyně věrné,
pojďme zas spolu ulehnouti,
vždyť noc, co noc,
topím se va vaší síti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dragita Dragita | Web | 21. března 2014 v 10:32 | Reagovat

Náhodou moc krásná, i když se smutným podtónem :-)

2 Vysmátá zrzka Vysmátá zrzka | Web | 21. března 2014 v 18:37 | Reagovat

Pěkné nastínění noční můry. Líbí se mi.

3 Regi Regi | E-mail | Web | 22. března 2014 v 6:13 | Reagovat

Ach... jen ne takovou opakující se  noční můru.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama