Pavel Rankov – Matky

30. srpna 2013 v 20:43 | Polgara |  Světová literatura
...


V matkách se seznamujeme se studentkou historie Luciou, která sbírá materiály pro svoji diplomovou práci. Používá metodu "orální studie", což v podstatě znamená, že se sejde s lidmi, kteří prožili hrůzy války a vede s nimi rozhovor. A tak se díky tomu setká se Zuzanou Laukovou, starou ženou, která si prošla krutým obdobím, kdy ji věznili v sovětském lágru.

Dokonce i přes nepříznivé podmínky porodila syna. Právě porod je pro mladou studentku přitažlivý. Svým způsobem ji fascinuje, že i na tak nepříznivém a depresivním místě může vzniknout nový život.

Zpočátku je tento příběh psaný er-formou, potom však autor přeskočí do autentického vyprávění, jehož se ujala samotná Zuzana. Díky jejímu vyprávění se čtenář dozvídá o ruském partyzánovi, s nímž onoho syna má.

Shodou náhod se dostane do nepříjemné situace, byť je nevinná a jen se zamilovala do nevhodného člověka. Její milý je zabit a ona sama je zatknuta sovětskými milicionáři. V té době bylo těžké obhájit svoji pravdu a obzvlášť, pokud se člověk zapletl ruskými partyzány. I přes její nevinu je transportována do trestaneckého tábora, který leží na východě a právě zde zjistí, že čeká dítě.

Čtenář vidí kolotoč neuvěřitelně hloupých a nepodložených obvinění, o nichž jenom ona sama ví, že jsou falešná. Vyčítají ji rusovu smrt. Ale proč bych chtěla smrt někoho, do něhož byla zamilovaná? A tak je vláčená špínou nízkých intrik a marně čeká na to, že se pravda ukáže a ona bude propuštěna.

Rankovy Matky jsou ukázkou toho, jak rozdílné mohou být vztahy matkám k dětem. Nevěnuje se pouze těžkému osudu Zuzany a jejího syna, ale také Lucii, která je taktéž těhotná. Velkým tahem knížky je právě nevyrovnaný vztah obou vypravěček. Tedy Zuzany a Lucie a jejich složitý vztah k jejich vlastní matkám. Co se musí spisovateli nechat je jeho skvělá psychologie postav. Málokdy se stane, že autor zvládne své postavy tak dokonale ukočírovat.

Při čtení Matek jsem si vzpomněla na dílo Edith Holé - Cesta k mým matkám, které ve mně taktéž zanechala hodně silné emoce. Nevím, jestli je vhodné zmiňovat cizí dílo, ale snad to bude autor brát jako přirovnání. Oba autoři se totiž zabývají celkem podobným tématem, které je natolik složité, že nejde napsat na pár stránkách. V obou knížkách se řeší vztah matky k potomkovi. Přesto je každá jiná a může za to i skutečnost, že se každá zabývá jiným obdobím a jinou situací. Přesto se u obou děl jedná o nezapomenutelný čtenářský zážitek.

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.
Knížku můžete koupit na Pavel Rankov - Matky
Zdroj obrázku Host
Úryvek:
Dívka přejížděla tváří po mužově hrudi. Tvrdé chlupy ji lechtaly na rtech. Vdechovala ostrou mužskou vůni. Když se dostala k podpaží, odtáhla se: "Musíme vymyslet, jak tě vykoupeme, aby si maminka ničeho nevšimla."
"Što?" zeptal se muž.
"Vykoupu si tě. Umyju."
"Meňa myť nado?" smál se muž. "Vozmu sněg…"
"Kdepak sníh! Vykoupu si tě v teplé vodě jako děťátko."
"Děťatko?" zopakoval muž.
Zvedl se na lokti, aby dívce viděl do tváře. Prohlížel si ji v bledém měsíčním světle, které pronikalo dovnitř malým oknem.
"Kogda vojna zakončitsja, i děťatko budět."
Dívka vyprskla smíchy, dlaň si tiskla na ústa, aby ztlumila chichot.
"Imja pervovo malčika budět Alexej," šeptal muž. "V našej semje vsegda tak byvajet, pervyj malčik Alexej. Alexej Alexejevič."
"U nás se zase dcera vždycky jmenuje po matce Zuzana. Alexej a Zuzana."
Dívka se otočila na bok a přitiskla se k muži. Pokrčenou nohu mu položila na břicho.
"A kdy už skončí válka?"
"Kogda my ubjom vsech němcev!"
"Všechny doufám ne! Dole ve městě taky žijí Němci, a to jsou dobří lidé."
Muž ji políbil. Najednou vstal a přitiskl tvář k oknu.
"Němci!" vykřikl.
Otevřel okno a nahý se protáhl ven. Dívka za ním vystrčila samopal.
Za zlomek vteřiny se otevřely dveře a do pokoje vběhla matka.
"Zavři okno, ty náno. Němci jdou!"
Dívka však jen stála. Sepjala ruce a její rty už šeptaly první slova modlitby. Matka ji odstrčila, přiskočila k oknu a zavřela ho. Spěšně posbírala rozházené části ruské uniformy.
"Halt!" ozvalo se zvenčí.
Vzápětí zazněly výstřely a povely v němčině. Dívka přitiskla tvář k oknu, ale matka ji zase odtáhla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama