Stacey Kade – Mezi nebem a zemí – Setkání s duchem

16. července 2013 v 18:03 | Polgara |  Paranormální romance
...

Duchové, koho by toto téma nelákalo? Přiznám se, že právě to byl důvod, proč jsem si tuto knížku vybrala. Vždy mě cokoliv týkající se duchů a věcí s nimi spojených fascinovalo. Byť obálka je tak trochu děsivá, příběh je už na tom lépe. Byť spíše spadá do románků pro dívky.

V příběhu jsou dva hlavní hrdinové. Dívka duch Alona a student Killián. Náš hrdina má dar, že může vidět duchy. Nicméně pro něj je to spíše prokletí, jelikož jakmile nějaký duch zjistí, že ho vidí, tak je to jako lavina. Všichni po něm chtějí pomoct, aby se mohli odpoutat od tohoto světa a najít klid. Sice by jim rád pomohl, ale nehraje to žádnou roli. Poněvadž ne vždy po jeho zásahu mohou odejít. Aby s duchy mohl mluvit, naučil se pár triků, jak to kamuflovat. Například, že drží telefon u ucha. Je jich tam víc, ale tenhle je jednoduše nejvíc zapamatovatelný.

Nicméně najde dívku Alonu, která během svého života bývala roztleskávačkou a hlavní královnou školy. On je takovým otloukáním, outsiderem. Přesto k sobě tihle dva najdou cestu a zažívají spolu úsměvná a roztomilá dobrodružství. Na příběhu je vidět, že kdyby se potkali v době, kdy by ona byla na živu, nikdy by se blíž nepoznali. Je to takový střet dvou světů.

Úsměvné jsou ty části, kdy se duchové nudí tak moc, že mají dobré poznámky. Jsou jakousi neviditelnou součástí školy. Zapomněla bych dodat, že Mezi nebem a zemí má dva vypravěčské pohledy - z pohledu Killiana a z pohledu Alony. Knížka je především o vztazích, žádný hluboký příběh nečekejte. Berte to jako čtení na pobavení, pohlazení pro duši, které potěší a zkrátí obyčejné dny.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
Knížku můžete koupit na - Setkání s duchem
Zdroj obrázku Fragment

Úryvek:
Usmála jsem se. "Nepotřebuješ mě. Kdybys mě potřeboval, zmizela bych, nemám pravdu?"
"To nevíme."
Hlasy na chodbě zesílily. Někdo sem jde. Radši půjdu." Zhluboka jsem se nadechla a připravila se na to, že se musím zvednout z postele a doopravdy odejít. Konečně odejít.
Než jsem stačila vstát, Killian mě chytil za paži. Jeho ruka byla příjemně teplá a neprošla tou mojí skrz ani se nezabořila dovnitř. Přitáhl mě k sobě, světle modré oči měl plné emocí, a já se nebránila. Jeho rty, tak teplé a měkké, se jednou dvakrát otřely o moje…a zůstaly tam. Přitulila jsem se blíž k jeho teplému tělu a volnou rukou se opřela o polštář. Killian mi pustil zápěstí, zabořil mi prsty do vlasů a zaklonil hlavu. Zničehonic mě políbil, opravdu políbil, a já se k němu naklonila a začala mu polibky vracet.
Když se ozvalo hlasité zařinčení, jak na chodbě něco spadlo na podlahu, vylekaně jsme se od sebe odtrhli.
"Možná jsi to měl udělat," řekla jsem, zatímco jsem se snažila popadnout dech, a poprvé za těch několik málo dní mi bylo nádherně. "Když jsem byla živá."
Usmál se a tváře mu hořely. "Kdybys byla živá, jednu bys mi vrazila."
"Jo, to máš pravdu." Sklouzla z postele a obešla ji na druhou stranu.
"Dovol, abych šel s tebou." řekl tiše. "Můžu ti pomoct."
"A co pak? Až budeš pryč a oni zjistí, že jsi utekl? Co si myslíš, že s tebou udělají příště?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nel-ly nel-ly | Web | 24. července 2013 v 21:45 | Reagovat

jo, takhle by asi měla vypadat nekritická recenze člověka, co na všechno nekouká pesimisticky (ehm :D), díky tomu bych to možná i otevřela (kdyby mě neodradila obálka), ale asi tak ne... četla jsem, nebylo to hrozné, nebylo to dobré a pokračování mít nemusim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama