Damian Dibben – Strážci minulosti 2 – Circus Maximus

9. června 2013 v 22:58 | Polgara |  Fantasy
...

Autor: Damian Dibben
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 328

Do rukou se nám dostává druhý díl Strážců minulosti, který nás, jak již bylo zmíněno v anotaci, zavádí do antického Říma, do doby dávno minulé, přesto nikdy nezapomenuté. A právě sem se musí vydat naši hrdinové.

Znovu se setkáváme s Jakem, jehož úkolem je získat větší zásobu atomia. Pro ty, kteří nečetli jedničku, tak atomium je taková šikovná věcička, díky níž mohou cestovat do minulosti. Problémem však je, že jí začíná být značný nedostatek.

Přesto ani tato zdánlivě jednoduchá a velmi zajímavá cesta nebude bez potíží. Je jím osoba pocházející z klanu Zeldtů. Právě on chce naší partě dobrodruhů zabránit v získání atomia. A to z velmi jednoduchého důvodu. Chce ovládnout starověký svět. Ono pakliže změní minulost k obrazu svému, tak k ovládnutí budoucnosti již bude jenom malý krůček. Zapomíná však na odhodlání strážců minulosti, kteří mu v tom za každou cenu chtějí zabránit.

Překvapila mě propracovanost celého příběhu. Aby Damian dostál věrohodnosti vyprávění, nebojí se si zahrávat s historií. Právě díky tomu blížeji poznáme Řím a jeho pestrou minulost. Zároveň se díky výletu našich dobrodruhů seznámíme s myšlením obyvatel té doby a jejich zvyky což je další klad vyprávění. Nicméně se mi líbily přestřelky mezi jednotlivými postavami. Jejich narážky a vzájemné pošťuchování dodávaly celému vyprávění zvláštní kouzlo a určitý druh humoru.

Damian Dibben jednoduše umí. Přesto jsem jeho dílo musela srovnávat s trilogií Strážci času od Marianne Curleyové (Vyvolený, Temnota a Klíč) které mají podobný koncept příběhu. Svým způsobem si obě díla byla podobná, ale zároveň se od sebe hodně lišila. A obě jsou nezapomenutelná a stojí za to se k nim po čase vrátit.

Děkuji Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.
Knížku můžete koupit na: Strážci minulosti - Circus Maximus

Úryvek:
Agáta Zeldtová jako nevěsta temnoty kráčela širokou chodbou osvětlenou pochodněmi do nitra vily. Klapot jejich podpatků se odrážel od mramorové podlahy. Otroci s hlavami hluboko skloněnými ztuhli a třásli se strachy, když procházela kolem nich. Velké dvojité dveře vykládané slonovinou a zlatem se před ní nehlučně otevřely.
Za nimi se nacházel velký taneční sál. Místnost osvětlovaly mihotavé plameny v koších s uhlím, které stály na podlaze. Teď z ní byla obrovská klec - krytá voliéra rozdělená na dvě části. Levou obýval osamělý vězeň připoutaný řetězy ke sloupu a oblečený do uniformy Hydry. Byl podsaditý a svalnatý, ale po několikadenním vězení vypadal zchátrale a tělo měl poseté ranami. Po příchodu Agáty zvedl hlavu, ona však jeho pohled neopětovala a zamířila rovnou k oddělení po pravé straně. Tři obrovští ptáci - nejkrásnější a největší z jejího hejna - vzrušeně zaskřehotali.
Její tvář se pod hedvábným závojem rozzářila úsměvem. Prostrčila skrz mříže mrtvolně bledé ruce a čekala, až k ní ptáci přilétnou. Snesli se dolů, radostně plácali křídly, zlehka jí štípali zobáky a bojovali navzájem o její pozornost. Agáta, dojatá jejich oddaností, vzdychla, až se jí vzedmul závoj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nel-ly nel-ly | 16. června 2013 v 12:17 | Reagovat

Strážci minulosti se mi nelíbily... ale téma nebylo špatné, jen se mi nelíbilo celkové pojetí (a ohavná česká obálka :D), tohle mě ale už zaujalo prvním dílem... jednou mi to budeš muset pujčit, ale času dost :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama