Alice Moon – Krvavá romance 3 – Spoutání osudem

6. června 2013 v 19:34 | Polgara |  Paranormální romance
...

Spisovatelka: Alice Moon
Díl: 3
Počet stran: 248
Nakladatelství: Fragment
Anotace:
Sára Dustina vysvobodila a zdá se, že prokletí věčnosti je definitivně zlomeno. Žádné nebezpečí jim už nehrozí. Tak proč oba pociťují, že není všechno v pořádku? Jako by jejich životní energie vystačila vždy jenom pro jednoho z nich a druhý musel trpět. Navíc se kolem nich nepozorovaně svírá kruh nenávisti a pomsty. Jak poznají, komu mohou věřit? Budou spolu někdy opravdu šťastní?

Nemohu si pomoct, ale Krvavá romance mi přijde jako parodie na všechny dosud vyšlé upířiny. Neříkám, že nápad je to špatný, jen mě zaráží jeho naivita. Znovu se potkáváme se starými známými hrdiny. Sárou a Dustinem. Naše hrdinka darovala upírovi svoji krev, aby se znovu mohl stát člověkem.

Jak už to tak bývá zvykem, náš zamilovaný páreček má nepřátelé na život a na smrt. A to především Dustin, který si jich za tu dobu, co byl nemrtvým, stihl vytvořit víc než dost. V první řadě Emili, která udělá všechno proto, aby oba zničila. Potom May, kamarádka Sáry, která zná Dustina z minulosti a považuje ho za zrůdu. K těm všem se navíc přidá i Jonathan a máme tu trojici nepřátel pro naše hrdiny.

Mám-li být upřímná, tak přestávám chápat, jak tuhle sérii brát. Na jednu stranu se snaží tvářit jako smrtelně vážný příběh o nekonečné lásce, kterou ani smrt nepřekoná, na druhou stranu je v ní i jakýsi nádech parodie, který si střílí ze všech dosud vyšlých upířin. Navíc ani hlavní hrdinka mi k srdci moc nepřirostla, radši mám svéráznou May a možná i Emili, kteréžto příběh zpestřují a jsou tím lepším, co zde můžeme najít. Je to zbytečně natahované, autorka se z toho snaží udělat víc než je, což jejímu příběhu škodí. Ale pakliže hledáte zábavu na dlouhé zimní večery, tak Krvavá romance je tou správnou volbou.
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
Knížku můžete koupit na: Krvavá romance 3
Úryvek:
Itálie, 1983
Dustin a Emilia se toulali po vinicích, jezdili do Florencie, navštěvovali muzea a galerie a odpočívali v nejkrásnějších kavárnách ve městě.
Emilia byla od svého rozhodnutí užívat si života jako vyměněná. Doslova rozkvetla. Byla zvídavá a neúnavná, každý den chtěla prožít naplno. Její oči se nikdy nezastavily, neustále dychtila po nových zážitcích, jako by do sebe potřebovala nasát všechno, o co přišla během nemoci a pod dohledem otce.
Ale kdykoli osaměla nebo si myslela, že ji nikdo nepozoruje, vstoupil ji do očí onen zvláštní, zádumčivý výraz a její pohled odplul kamsi do dálky. Dustinovi v takových okamžicích připadalo, jako by Emilia nebylo vůbec spojená se zemí. Představa, že se s ní bude muset záhy rozloučit, ho nesmírně trápila. Zdálo se mu, že jejich jsou po těch společně prožitých dnech těsně propojené.
"Jakou nemoc jsi to vlastně prodělala?" zeptal se jí jednoho dne. "Nikdy ses o tom nezmínila." Emilia se zarazila, jako by ji samotná vzpomínka zabolela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Táňa Táňa | E-mail | 6. června 2013 v 19:46 | Reagovat

Já jsem přelouskala první dva díly a opravdu si hodně rozmýšlím, zda se pustím do toho třetího :-D

2 Rabe Rabe | Web | 16. června 2013 v 9:01 | Reagovat

asi stárnu ale knížky tohoto typu už mě nijak neberou a nebo je to tím že se s nimi v posledních letech roztrhl pytel :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama