L. J. Smith – Říše temnot 3 – Černá magie

5. května 2013 v 17:53 | Polgara |  Paranormální romance
...


Autorka: L. J. Smith
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013
Přeložila Milena Hordinová
Počet stran: 243

V první řadě zaujmou obálky, horší je to pak s obsahem. Neříkám, že Říše temnot je psaná na úrovni Upířích deníků, je vidět, že se autorka zlepšila, ale i tak jsem čekala víc. Přesto je to taková oddechová četba na dny, kdy člověk nemá nic lepšího na práci. Přesto mají tyto příběhy svoje kouzlo, nechci je strhat úplně, byť jsou psané mizerně.

Výhodou této série je, že jednotlivé příběhy na sebe nenavazují. Jsou ukončeny v témže dílu. Pouze prostředí, dá-li se to tak nazvat je stejné. Říše temnot je svět ukrytý před zraky smrtelníků. Tedy těch, kteří neovládají žádné magické schopnosti, nejsou to upíři, vlkodlaci, andělé ani další bytosti z mýtů. Existuje totiž dohoda, že tvorové z Říše temnot musí zachovávat mlčení, kvůli ochraně jejich druhu. Kdo tajemství vyzradí, tomu hrozí smrt.

První, co vás při čtení anotace napadne: "Páni, to zní jako skvělý příběh." Jenže ouha, nadšení přetrvá pouze v okamžicích, kdy se Smithová věnuje tajemnu jako takovému. Pitvá ho do morku kostí, snaží se ho čtenáři přiblížit různými příběhy, které vyprávějí její hrdinové a hrdinky (ty především), ale i rituály a tím, jak to v Říši temnot chodí. Právě v tom je největší potenciál této autorky.

Jakmile však spadne do běžného vyprávění, kdy se zabývá životem některých postav, tak spadne do klasického…jak to nazvat…young adult stylu. Snaží se nám přiblížit svět, který bychom nemuseli plně pochopit tím, že postavy, jež známe pouze z mýtů, zlidští. Právě to je chyba většiny těchto příběhů. Jak zde, tak i v třebas v Sukubě (z hrdinky se stala ufňukaná nerozhodná slečinka a ne staletími otrkaný démon) a v mnoha dalších. Proč? Ano, musí se snažit přežít v dnešním světě tím, že na sebe nebudou upozorňovat, ale určité aspekty chování prostě popřít nedokážou.

Mám tento styl psaní ráda, ale vadí mi, jak moc se z mytických bytostí snaží za každou cenu udělat někoho lidského. Vždyť právě v tom spočívá jejich kouzlo. Nedokážeme je pochopit, fascinují nás svoji nedosažitelností a nesmrtelností. Pořád je v těchto vyprávění od Smithové určitý náznak tajemna, ale ten bohužel začíná ustupovat do pozadí. Pořád však dávám autorce šanci. Nepíše ani dobře, ani špatně a od dob knížek Upířích deníků se zlepšila (UD jsem nedočetla ani první kapitolu v první knížce), takže snad se vzpamatuje a dočkáme se ještě něčeho lepšího.
Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
Knížku můžete koupit na: Říše temnot 3
Úryvek:
Skutečnost, že stojí mezi všemi těmi bylinami, drahokamy a amulety, ji dávala pocit uvolnění. Moci.
Tohle místo miluju, pomyslela si a rozhlížela se po policích, které se tyčily od podlahy ke stropu a byly plné sklenic, krabic a zaprášených lahviček. Jednu stěnu zabíraly tácy s kameny - naleštěnými a leštěnými, vzácnými i méně vzácnými. Na některých byly vyryté symboly nebo kouzelná slova, některé byly špinavé, přímo ze země. Thea na ně ráda pokládala ruce a šeptala jejich jména: turmalín, ametyst, medový topas a bílý nefrit.
A pak tu byly voňavé bylinky: všechno, co potřebujete na vyléčení špatného trávení i k přivolání milence, na zmírnění artritidy nebo k prokletí bytné. Byly to přírodní léčebné prostředky a babička je prodávala dokonce i lidem. Ale opravdová zaklínadla potřebovala jako tajemné znalosti tak psychickou sílu, a žádný z lidí je nebyl schopný aktivovat.
The připravovala skutečné zaklínadlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 E_V_E E_V_E | E-mail | Web | 5. května 2013 v 19:50 | Reagovat

Už sa teším, keď mi to dôjde, séria sa mi veľmi páči 8)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama