Thomas C. Brezina – Klub záhad 23 – Pomsta hraběte Gundolfa a Muž s ledovýma očima

23. března 2013 v 18:00 | Polgara |  Knižní všehochuť
...


Nevím proč, ale tak trochu mi tyto dvě knížky spojené v jednu připomínaly svým způsobem R-tým. Přesto, když se člověk začte, tak si uvědomí, jak moc se ve svém předpokladu spletl. Ano, je zde taky parta dětí, která po něčem pátrá, ale na druhou stranu je to zcela diametrálně odlišné čtení. A svým způsobem i dospělejší, přesto pořád spadá do kategorie dětská dobrodružná literatura, a proto je nutné jako takovou ji brát.

V příběhu, který má pořadí v edici číslo 23 s názvem Pomsta hraběte Gundolfa se setkáváme s našimi hrdiny v okamžiku, kdy se dozví o zmizení jejich spolužačky Uršuly. Podle posledních zpráv byla viděna, jak jde k hradu Skřekov, kde kdysi dávno žil hrabě Gundolf. Místní legenda praví, že kdo vstoupí do hradu, tak už se nikdy nevrátí na světlo boží.

Právě kamarádi patřící do Klubu záhad, jenž má úkryt na Sokolí Skále, tak dostanou všichni do jednoho prapodivný vzkaz od Uršuly, která je tímto žádá o pomoc. Ani jeden nepochopí, proč právě o ni a co hůř, ani nevědí, co mají dělat. Přesto se po zdlouhavém váhání do hradu vypraví. Podaří se jim zlomit kletbu, která byla na hrad kdysi uvalena?



Další příběh, jenž se mi dostal do rukou, měl pořadové číslo 2. Jednalo se o díl s názvem Muž s ledovýma očima. Je to teprve druhý příběh, takže trochu rozdíl oproti výše zmiňovanému. Ve své podstatě je to taková rozjezdová knížka, která nás teprve seznamuje s členy Klubu záhad a jejich osudy.

Opětovně se potkáváme s Jupiterem, Vicky a Nickem, kteří se tentokrát pouští do velmi zvláštního dobrodružství. Setkáváme se s nimi v okamžiku, kdy jedou k rodině, která potřebuje pomoci s jedním duchem, jenž se u nich pořád zjevuje. Ještě předtím je nám představena jistá legenda vyprávějící o prapodivném stvoření žijícím v jezeře. Prvně jede do vesnice Studené Pleso jen profesor Kantz a jeho syn Jupiter. Během cesty je Jupiter napaden mužem s ledovýma očima.

Po svém návratu všechno vypráví svým přátelům a Vicky se snaží vzpomenout, kde jméno Studené Pleso slyšela. Pak jim společně dojde, že právě tam se odstěhovali jejich bývalí sousedé Radingerovi. A tak se je rozhodnou navštívit a zároveň se poodhalit roušku tajemství okolo záhadného muže s prapodivnýma očima.

Klub záhad by se dal označit i za jakýsi durh detektivky. Pátráme společně s hrdiny, navíc ke knížce je přiložená superlupa, která nám pomáhá při řešení hádanek vložených do příběhu. Text je doplněný obrázky, které jsou určené právě pro onu superlupu. Líbilo se mi, že se autor snaží i odpovídající psychologii postav a dokáže i zaujmout správnou dávkou napětí. Více se mi líbil příběh Muž s ledovýma očima, který byl více promyšlenější a takový jakoby dospělejší. Příběh se čte rychle, nenudí, navíc knížky jsou tak krátké (bohužel), že je čtenář zvládne přečíst během půl dne.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzních výtisků.

Knížky můžete koupit na stránkách nakladatelství:
Pomsta hraběta Gundolfa

Pokud by vás zajímalo něco víc o Klubu záhad, tak to najdete na adrese blou Klub záhad. Klub záhad jsem četla bohužel kdysi dávno, ještě na základní škole, možná proto článek působí, tak jak působí. Snažila jsem se, alespoň trochu navnadit, ale dělalo mi problém si rozpomenout, proto možná článek působí tak stroze.

Úryvek:
Kluci chvíli stáli na místě jako zkamenělí. Teď se ale vrhli dopředu, aby Vicky zachránili. Sáhli do zvířeného mračna prachu, ve kterém už dívka docela zmizela, a chytili ji za ruce. Tahali a škubali ze všech sil, ale nějaká jiná, větší síla odmítala Vicky vydat.
"Nedokážeme to!" zoufal si Nick.
"Nepouštějte mě! Ne!" křičela Vicky v panické hrůze.
S kým to ale vlastně bojovali? Co to bylo za bytost? Kluci jen tu a tam zahlédli protáhla slizká chapadla se spoustou kulatých přísavek na konci.
Jupiter sebral všechnu svoji odvahu a do jednoho chapadla štípl. Pod prsty ucítil nechutně studenou a kluzkou kůži. Když se nic nestalo, štípl do chapadla znovu, tentokrát vší silou.
Příšera vztekle zafuněla. Z oblaku prachu se vynořilo další chapadlo a ovinulo se Jupiterovi kolem boků. Chlapec vylétl do vzduchu a zoufale mával rukama a nohama.
Nestvůra hlasitě chroptěla a vlekla Jupitera a Vicky pryč. Nick jim chtěl za každou cenu pomoct, ale chapadla ho prudce odmrštila. Přistál na hromadě zvadlých květin. Když vzhlédl, spatřil nad sebou onoho podivného muže…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Annie Annie | Web | 23. března 2013 v 18:53 | Reagovat

Klub záhad jsem kdysi dávno hodně četla. Ono je to takové čtivé, a navíc se mi líbila ta věc s lupou :D.

2 Carrie Carrie | E-mail | Web | 23. března 2013 v 19:57 | Reagovat

Tieto knihy, vlastne  všetky od Brezinu som kedysi hltala :D Má super nápady a vie, ako zaujať mladších čitateľov. Aj teraz občas siahnem po nejakej jeho knihe :) Klub záhad je ale asi jeho najvydarenejšia séria... :D

3 nel-ly nel-ly | Web | 2. dubna 2013 v 0:07 | Reagovat

ježiš... už mám jeden díl doma (doufám, že první O_O) a těšim se, až tohle začnu číst :D do čeho já se to zas navezla

4 Klub Záhad Klub Záhad | E-mail | Web | 15. února 2014 v 22:14 | Reagovat

Pokiaľ by ste si chceli o Klube záhad prečítať viac, nájdete to na mojom blogu klub-zahad.blog.cz
A ešte by ma zaujímalo, či adminka čítala Klub záhad aj pred týmito výtlačkami.

5 Polgara Polgara | Web | 16. února 2014 v 17:11 | Reagovat

[4]: Vím, že je to divně vyznívající článek, ale vysvětlení najdeš v článku. Omlouvám se, pokud se tě tohle nějak dotklo, ale je to hodně let zpátky, co jsem to četla, možná proto působí text tak divně.

6 Klub Záhad Klub Záhad | E-mail | Web | 16. února 2014 v 19:12 | Reagovat

Nie, nie, mňa sa nič nedotklo, je to v pohode :) A ďakuejm, že si môj blog uviedla v článku.
Ešte je tu však jedna vec ktorej som nepochopil " Líbilo se mi, že se autor snaží i odpovídající psychologii postav".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama