Nikdy nekončící boj

2. března 2013 v 22:34 | Polgara |  Téma týdne

Ani nevím, jak mě tohle napadlo. Původně jsem chtěla napsat úplně něco jiného, ale pak, když jsem začala psát, vylezlo ze mě tohle. Vím, že je to místy asi naivní a trochu nedokonalé, ale snad se bude líbit.


Ashley jen stěží potlačovala touhu do něčeho pořádně praštit. Nechápala, jak mohla být dřív tak slepá. Nikdy předtím si netroufla svému vedoucímu směny odporovat, ale teď nevydržela a poslala ho tam, kam slunce nesvítí. Naštěstí se dokázala udržet a nemluvila sprostě. Přesto ji dal na hodinu výpověď. Ten vztek, jenž s ní teď lomcoval, byl neuvěřitelný. Proč mu skutečně neřekla to, co si myslí?

Proč i potom, co ji bezdůvodně vyhodil, tak držela svoje emoce na uzdě? Nechápala a vztekala se za to sama na sebe. V tomhle byla vždycky srab. Nikdy těm vyšším, jak jim s oblibou říkala, nevmetla pravdu do očí. Bála se, že by se jí to mohlo vymstít. Postupem času zjišťovala, že se ji nevyplácí ani slušné chování a dodržování příkazů. Její mysl si odmítala připustit, že právě ono chování nutí její nadřízené k tomu, aby s ní jednali jako s kusem hadru.

Jakmile za ní zapadly dveře, zastavila se a vydechla. Nepomohlo to. Ruce měla pořád sevřené v pěst, srdce Ash bušilo jako o závod a připadala si hrozně zneužitá. A to ji jen vyhodili z práce. Sama musela uznat, že víc než vyhazov ženě vadilo jednání a přístup vedení.

Její pracovní směna byla určená příchodem na osmou hodinu ranní a končila ve čtyři hodiny odpoledne. S tím, že má v práci být o patnáct minut dříve. Pokud ovšem přišla do práce, očekávala, že si odpracuje svoje a půjde. Jenže šéf byl v poslední době na zabití. Neminulo dne, aby se jí nesnažil nachytat, peskoval ji kvůli každé maličkosti a měnil ji pracovní dobu.

Právě dnes to pro ni byla poslední kapka. V kalendáři měla zapsáno ranní směnu. Tedy tu od osmi do čtyř, ale poté, co přišla ráno do práce, tak k ní do kanceláře přišel šéf a oznámil ji, že má odpolední. Jen na něj zůstala užasle zírat. To ji ten idiot nemohl zavolat? Nemusela by vstávat a mohla si přispat a užít dne. Takhle ho bude mít celý zabitý a možná, že zabije i toho vola, co stojí nad ní jako kat. Pomyslela si vztekle.

Jak tak stála venku a vzpomínala na uplynulé události, litovala, že to neudělala. Když mu vmetla do tváře, že ona si nic špatně nezapsala, a že chybu musel udělat on, oznámil jí, ať se naučí psát anebo ať si zajde na vyšetření. To by nebylo to nejhorší, ale pak k ní přišel znovu s tím, co zde ještě dělá.

"Vážená dámo," prohlásil pomalu a dost hlasitě na to, aby ho slyšeli i ostatní. "Člověk vám oznámí, že jste si spletla směny a vy zde přesto zůstáváte jako umanutá puberťačka. Jestli vám činí problém poslouchat moje příkazy, tak máte na minutu padáka. Zabalte si svých pět švestek a zmizte."

V ten okamžik si přišla jako někdo, koho polili studenou vodou. Netušila, kde se to v ní vzalo, ale vstala, došla za svým nadřízeným a spustila. Hlas se jí sice třásl potlačovanými emocemi, ale dostala ze sebe všechno to potlačované příkoří. A pak? Pak odtamtud prchla. Neměla sílu si ani brát své věci. Stejně jí je asi pošlou.

Cestou narazila na některé kolegy, ke kterým se už doneslo, co se stalo. Někteří se na ni dívali soucitně, zřejmě pomlouvali. Co tak pochopila, tak někteří celou událost překroutil a zcela pozměnili fakt. Na okamžik se zastavila. Chtěla něco říct na svoji obranu, ale pak nad tím mávla rukou. Některá vysvětlování jsou zbytečná a moc dobře věděla, že co se týče lidské omezenosti a hlouposti, tak ty jsou nekonečné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. března 2013 v 0:02 | Reagovat

Toto byla přímá šikana a místo potřeboval pan vedoucí pro někoho jiného.  Dnes už je málokdo solidární, hledí si svého, aby nebyl vyhozen sám později. Kdo chce psa bít- hůl si najde.

2 Stranger_in_darkness Stranger_in_darkness | Web | 3. března 2013 v 0:17 | Reagovat

jj to mavnuti ruky znam ...

3 Polgara Polgara | Web | 3. března 2013 v 0:20 | Reagovat

[1]: a [2]: - je to jen povídka, tudíž fakta jsou vymyšlené, proto jsem výše psala, že je to asi hodně naivní, ale snad to bylo popsané alespoň trochu reálně. :-)

4 Chloé Chloé | Web | 3. března 2013 v 11:41 | Reagovat

Mě se to velice líbilo. Já si ani nemyslím, že by to bylo nějak naivní. Ono i tihle šéfové se najdou.. a když ne, je spousta vyprávění.. Já si myslím, že se ti to povedlo)

5 nel-ly nel-ly | Web | 17. března 2013 v 18:21 | Reagovat

jen nechápu, proč to neni třeba Markéta...
a tu zkratku "Ash" bych nepoužívala, mi to připomná náctiletý "povídkářky", co vymýšlej jména jen proto, aby je pak mohly roztomile zkracovat a když už... tak snad v oslovení, ne?

jinak se mi na tvejch povídkách líbí, tě tam vždycky vidim, díky chatům na fb vim, ž e máš specifickej styl vyjadřování i slovník, kterej je v povídkách vždycky vidět
a taky prostě umíš popisovat... do tohohle se člověk vždycky vžije a ano, na to téma je to vhodný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama