Tereza Janišová – Erilian, město čarodějů

5. ledna 2013 v 19:59 | Polgara |  Česká literatura
...



Než jsem si koupila první a druhý díl od Terezy Janišové, prošla jsem si recenze na internetu a nestačila jsem se divit. Hodně lidí podotýká, že se jedná o autorčinu prvotinu a je to na příběhu vidět, což mě trochu odradilo, ale přesto jsem se do Erilianu začetla. Navíc za to mohly i nádherné ilustrace od Petra Vyorala, které příběh doprovází a jsou jeho nedílnou součástí.

Každý spisovatel nějak začínal a má díla, díky nimž se na začátku své spisovatelské dráhy zapsal do povědomí svých čtenářů. A to se této mladé dámě povedlo na výbornou. Upoutala a jde si za svým a pracuje na sobě, stejně tak jako ostatní začínající české spisovatelky.

Hlavní hrdinkou je Kiara, sirotek vyrůstající u Lorda Tesiana. Tento muž vysokého postavení byl blízkým přítelem jejich rodičů. Seznamujeme se s ní v době, kdy nastupuje na Univerzitu Magických věd do prvního ročníku. Všechno nejdřív vypadá poklidně, seznamujeme se s chodem univerzity, studenty a Kiařinými přáteli. Jenže právě v této době se do města vrací Lyraz Perelian. Právě on upadl v podezření, že stál za zavražděním jejich rodičů, ale nakonec se prokázalo, že je nevinen. Přesto však po tomto incidentu zmizel z města.

Teď, když se po letech vrací, tak vzbuzuje značný rozruch. Čirou náhodou se také seznámí s Kiarou, které začne pomáhat ve zdokonalování jejich magických dovedností. Ona o něm nic neví, ale stejně je jí s ním dobře. Postupem času se do jejich klidného života začnou přidávat i tajemství hluboko ukrytá v minulosti, jež začnou vyplouvat na povrch.

Ano je to prvotina, která má své slabé a silné stránky, ale jedná se především o lehčí čtení. Jde o příběh, jenž je určený pro náctileté. Líbily se mi popisy města Erilian, na nich si autorka dává záležet. Je vidět, že studuje architekturu a právě její studium se do příběhu promítá. Čtenáři tak předkládá město s jeho historií a architekturou a on tak díky tomu společně s hrdinkou prochází jeho ulicemi.

Ani postavy procházející příběhem nezůstávají opominuty a jsou nám s láskou a péčí postupně představeny. Trochu mě zamrzelo, že se hned na začátku dozvíme, o čem příběh bude. Ale přesto si vás potom autorka získá svým humorem a nenásilným vyprávěním. Nehledejte v tom žádný akční anebo epický příběh. Jsou zde sice "akčnější" scény, ale i ty spíše svým způsobem připomínají pohádku. Teď to nemyslím jako urážku, vždyť i Hobit byl určený pouze pro děti a jaký má úspěch.

Ano, je to prvotina, ano, dalo by se na ni ještě něco zlepšit, ale přesto přese všechno patří mezi ty lepší knížky, na které čtenář rád vzpomíná a rád se k nim občas vrací.

Úryvek ze strany 49:

"Už bohužel musím jít," řekla jsem spolužákům. Ti se mě snažili přemluvit, abych aspoň chvíli zůstala, jenže Tesi byl opravdu rozzlobený a já nestála o to, abych ho podráždila ještě víc. Přehodila jsem přes sebe plášť a hospodu U Malého mostu jsem opustila.

V uličkách Erikoru byla teď už skoro naprostá tma. V jedné dlani jsem si rozsvítila malý plamínek, v druhé držela krystalku a snažila se podle plánku vymotat z úzkých uliček do známějších částí Erilianu. Cesta mi teď připadala mnohem delší než předtím a za chvíli jsem měla nepříjemný pocit, že jsem zabloudila. Srdce mi bušilo, začínala jsem se bát, i když jsem si to nechtěla připustit.
"Ale, ale, kohopak to tu máme?"
Málem jsem zkameněla hrůzou, když jsem hlas za sebou uslyšela. Rychle jsem se otočila a uviděla dlouhána Muarela v doprovod čtyř kamarádů. Všichni byli dost silně opilí.
"Kráásnáá Kiááára se sááma toulá po Ééérikóóórů," zahalekal Muarel. "To je nebezpečné. Moc hezky jsi nám dneska zatancovala, že, hoši?" Opilí kamarádi s Muarelem ochotně souhlasili. "A nechceš nám zatancovat znovu? Třeba hned tady."
"Ani ne. Už musím domů."
"Tak my tě doprovodíme. Co ty na to?"
"Ne, to je dobré, díky?" řekla jsem a začala úzkou uličkou pomalu couvat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Harrogath Harrogath | Web | 5. ledna 2013 v 20:51 | Reagovat

Vypadá to zajímavě, i obálka, podle které se nemá soudit. :D

2 nel-ly nel-ly | E-mail | Web | 5. ledna 2013 v 21:13 | Reagovat

furt nevím... tahle recenze mě zaujala, že bych si to i přečetla, i když se mi nějak nechtělo
no, nejdřív toho mám před sebou ještě dost, ale pak... kdoví :)
mám ráda popisy, takže myslím, že procházky městech bych si užila :D

3 Melanie Melanie | Web | 12. ledna 2013 v 16:00 | Reagovat

Tohleto jsem si půjčila asi před rokem z knihovny., a strašně mě to bavilo :-D Musela jsem si to potom půjšit ještě jednou. :-P

4 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 29. ledna 2014 v 17:27 | Reagovat

Knihu jsem nedávno dočetla a také se mi docela líbila. Měla jsem radost z toho, že po dlouhé době čtu zase něco od českého autora. Nebylo to navíc vůbec špatné, moc se mi líbil svět, ve kterém se vše odehrává! Tam bych se klidně nastěhovala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama