Thor (2011)

8. prosince 2012 v 19:56 | Polgara |  Filmy
***



Po celosvětovém úspěchu se s 3D filmy roztrhl pytel. Scénáristé totiž využili neokoukanosti těchto snímků, uvědomili si, že právě na trojrozměrné efekty se dá divák nejlépe nalákat a pustili se do jejich hromadného natáčení. V poslední době je podobných filmů čím dál víc.

A buďme upřímní, v takových dílech nejde o příběh, ale o velkou dávku akce. Takže scénáristi se vracejí do filmové minulosti, zvažují, co všechno by mohli znovuobnovit, a když ani ve filmové minulosti neuspějí, tak zapátrají někde jinde. Oním snímkem je nejnovější počin, který teprve nedávno konečně vyšel na dvd.

Zarazilo mě, co všechno dokáže dobrá reklama. Nikde jsem zatím neviděla špatného slůvka o božském Thorovi. A proč taky? Vždyť právě tento mladý bůh nabízí to, co máme rádi. Uznávám, někdy je toho moc, ale tady to nepřeberné množství akce doplňuje celek. Je jeho součástí a neubírá místo i jakési myšlence, kterou příběh ukrývá.


Nuže, máme tu rodinu hlavních Asgarďanů (taky jste si ti, kteří sledovali Hvězdnou bránu, vzpomněli na jisté šedé mužíčky?), kterou čeká jmenování nového vládce. Otcem těch, kteří by mohli získat trůn je mocný Odin (Anthony Hopkins) známý jako Všeotec. Nicméně, než se seznámíme s touto rodinou, tak se ocitáme na zemi, kde vidíme Jane Foster, kterou hraje Natalie Portman a její přátelé v akci. Pod pojmem akce si představme jeden výzkum, na němž pracuje téměř celý život. A co čert nechtěl, v tomhle případě bůh, tak ji do cesty nastrčil jednoho rozmazleného božského synka známého pod jménem Thor (Chris Hemsworth) A tak se stalo, že se začala rodit...ne nebudu zlá. Tohle se mi právě na tomhle příběhu líbilo.


Když jsem se na něj dívala s Awiou, tak prohlásila, že je to v těchto žánrech všude stejně klišoidní. Tvrdila, že příběh je veskrze stejný, jen tu a tam změní jména postavám, aby se neřeklo, změní prostředí, ale jinak je to na jedno brdo. Nehádala jsem s ní. Co člověk, to jiný vkus. Nemohla však ze mě v okamžiku, kdy jsem tam slintala nad Thorem, který se tam procházel pouze v džínech a neměl tričko. No co, každý máme svoji úchylky.

Zarazila mě však mytologie, podařilo se mi dohledat, kdo je lady Sif. Ale už nic o trojici válečníků, kteří představují přátelé našeho hrdiny. Jinak zbytek celkem sedí, ale přesto počítejte s tím, že si scénárista s mytologií trochu hraje. Ale to se dalo čekat, tak proč tu nadávám jak špaček? Vždyť se mi to líbilo.


Zvláštní je, že někde se zaměříte jen na některé postavy, v podstatě jde jen o ty hlavní, ale tady všechny tvoří jeden celek. Nezatlačují se vzájemně do pozadí a doplňují se. Zajímavou osobností je Loki (Tom Hiddleston) u něhož je jasné, že není takový, za jakého se vydává. Je to především mistr slov a mistr přetvářky, a když potom rozběhne své plány, až do závěrečného finále nevíte, co si o něm máte myslet. Tedy víte, jsou tu samozřejmě náznaky, jakou cestou se bude Loki ubírat, ale ty se spojí až v závěrečném odhalení jeho osobnosti.


Potom zaujme samotný Odin, kterého hraje Anthony Hopkins. Konečně postava, která mu byla napsána na tělo. Obřad jsem viděla, ale tahle role mi k němu neseděla. Mlčení jehňátek je nezapomenutelný snímek, který si bez Anthonyho nedovedu představit, stejně tak Na ostří nože, Titus, Seznamte se, Joe Black a mnoho dalších. Ale role Odina byla něčím jiná. Přišla mi dokonalejší než ty předchozí role. Jako by s ní srostl. Jakoby se stal samotným Odinem...


Líbila se mi role Idrise Elba, který si zahrál strážce duhového mostu Heimdalla. Ve snímku to vypadá, že je ve své podstatě mocnější než samotný Všeotec, ale přesto nikdy neporušil svoje povinnosti. Navíc dokázal vidět všem Asgarďanům do hlavy, ale vždy jej svazovala služba tomu, kdo zrovna seděl na trůně, i když si ji mohl vyložit samozřejmě po svém.


Taky se mi líbila scénáristova snaha proložit film vtipnými scénkami. Tedy okamžiky, které se přímo nabízely k tomu, aby se tam nějaká ta trefná hláška objevila. Pro mě je nezapomenutelná ta scéna, kdy přátelé našeho Thora přijdou do města, kde žije Jane, aby našli svého přítele, a zrovna jim prochází. Na střeše domů stojí dva pánové v černém obleku. Jeden se zarazí, podívá se na nově příchozí a zeptá se: " ve městě je maškarní?" Kolega mu něco odpoví, první pak dodá: "Nahlas to!" Odpověď kolegy:" Dobrá." Ozve se vyzvánění vysílačky a hlášení: "Základno, máme tu Xenu, Jackieho Chana a Robina Hooda."


Zajímavé je, že hudba v Thorovi je chytlavá, skvěle doplňuje scény, ale přitom od nich neodvádí pozornost. Když jsem ji však zkoušela poslouchat jako soundtrack, tak mi přišla nijaká. Nemastná, neslaná. Ale možná se mi to jen zdálo a neměla jsem tu správnou náladu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama