Harry Potter a Relikvie smrti – 1. Část

7. prosince 2012 v 23:15 | Polgara |  Filmy
Koukám, že na některé vzpomínky nelze jen tak zapomenout.



Opět do kina a znovu s Catrionou, tentokrát však na příběh o brýlatém čaroději s jizvou ve tvaru blesku uprostřed čela dorazilo šestnáct lid, kteří tomuto fenoménu doslova propadli. Píší povídky, někteří z nich fungují na online Bradavicích a porůznu se spolu scházejí. Byl to zvláštní a příjemný sraz a musel na nás být velmi zajímavý pohled. Většina se totiž při této příležitosti vymódila v kouzelnickém stylu. Co obnáší? Barvy v jejich koleji (převažoval Zmijozel, Nebelvír jej statečně doháněl a v malém počtu byly zastoupeny zbylé dvě koleje). Oficiální sraz proběhl v jednu hodinu venku před Flórou, v sobotu 20. listopadu 2010.


Jakožto dojíždějící jsem byla na Flóře před půl jednou, kde sem měla sraz s Ivi. Jakmile byli všichni přítomni, začali se sbírat peníze na lístky, u čehož byl menší zmatek. Samozřejmě nechybělo focení. Nejsem moc nadšená ze skutečnosti, že na internetu bude někde viset moje fotografie, ale co nadělám. Jak minuty ubíhaly, očekávání a ryk některých vzrůstaly. Když jsme konečně dorazili před kino, rozdali se lístky, udělala společná fotografie před vstupem. Plakáty, které se tam rozdávaly, jsme si museli vyžebrat. Nemusím podotýkat, že nikdo neodmítl. Ale přesto se ze strany obdivovačů temné strany ozývalo skuhrání, že by radši na plakátu Severuse, Luciuse popřípadě Voldemorta (viď Ivi 8D)).

Do sálu jsme vtrhli jen tak tak. Náš počet zabral, pokud si to správně pamatuji, dvě necelé řady. Hurá posedat, odložit věci, pohodlně se uvelebit v sedačce, přetrpět reklamy, připravit popcorny, propašované pití a ponořit se do příběhu.


Překvapila mě příjemná atmosféra a skutečnost, že sál byl kompletně obsazený. Uznávám, že u takovéto novinky by se jeden divit neměl, ale stejně se neubrání mírnému rozhlédnutí po ostatních divácích. Nicméně, ještě předtím než se pustím do popisu samotného příběhu, zmíním se o partě děcek, jež nám "zpříjemňovala" sledování sedmého dílu svými velmi vtipnými poznámkami. Proč tam probůh chodila, když je film evidentně nebavil a nic jim neříkal?


Během promítání totiž dost hlasitě komentovala některé scény, házela na lidi před sebou popcorn a víčka od lahví, čímž dost rušila. Nejdřív je okřikla pani sedící vedle mě s tím, že přišla poslouchat film a ne je, jestli by nemohli mlčet. Drahé dětičky spustily ještě víc a přidaly do toho energii, nakonec je sprdla pani, která seděla před nimi a i Santina psychicky nevydržela a řekla jim svoje. Bylo to něco ve smyslu: "Mohli byste konečně držet hubu?" Jenže si proto nevybrala nejvhodnější chvíli, poněvadž zrovna v tom okamžiku celý sál mlčel a poslouchal, tudíž to vyznělo hlasitěji, než měla v úmyslu. K ní se přidala i Catriona, že jestliže je to nebaví, tak ať vysmahnou. Ivi mi později říkala, že je nakonec byli drahé dětičky zaměstnanci vyvedeni. Díky bohu za to. Přesto pořád přemýšlím nad tím, proč utratili peníze za něco, co jim nic neříkalo. Aby mohli říct, že viděli Pottera? No nic, nač řešit něco, co stejně neovlivním.


To, že začíná film, jste poznali podle charakteristické skladby a loga. Pak už jste sledovali samotný děj a přestali vnímat realitu. Překvapil mě začátek, kde byl záběr na naše trio, jak se loučí se svými rodinami. Nejemotivněji loučení probíhalo u Hermiony, jenž svým rodičům vymazala paměť a poslala je do Austrálie, aby je ochránila před Voldemortem. Samozřejmě nesměli chybět ani záběry na Harryho vyprovázejícího Dursleyovi a Rona stojícího před Doupětem. Nechtějte po mně, abych popisovala všechno, to bych tu byla ještě zítra.

V první části jsme také svědky schůzky smrtijedů, kde samozřejmě nesmí chybět Voldemort. Vidíme zajatou profesorku z Bradavic, která učila studium mudlů. Proslov pána zla, Snapeův příchod (škoda, že tam neměl větší roli, v téhle části se opravdu jenom mihnul). Tato schůzka končí příkazem Pána zla, jenž vydá svému hadovi, aby si z profesorky udělal svoji večeři. Opět většina lidí nadskočila.


Nezapomenutelnou scénkou je okamžik, kdy se pro Harryho vypraví Fénixův řád a za pomocí Mnoholičného lektvaru se jej bezpečně snaží dopravit do Doupěte. Komentáře dvojčat opět nezklamaly. Vtipná byla i Fleur po přeměně, kdy tam vidíte Potterovu hruď v podprsence.


Svatbu vzali hopem, vidíme sice, jak staví stan, jak diskutují o tom, že je bláhové v této době něco slavit a do toho všeho přichází Ginny s rozenými šaty na zádech a naznačuje Harrym, aby jí je zapnul. U téhle scénky jsem pro změnu tiše trpěla já, v knížce mi postava zrzky nevadí, ale ve filmu jsem na ni alergická. Nicméně když je potom načapal George, jenž zde předvedl svůj humor, nešťastná chvilka byla zažehnána.


Potom jde všechno neuvěřitelně rychle. Vidíme, jak se staví stan na svatbu, a pak z Harryho pohledu průběh svatby. Po neuvěřitelně krátké chvíli přichází varování od Pastorka. Zmatek, svatebčané rychle mizí a naše trio je nuceno zmizet do mudlovského Londýna.


Teď to urychlím a popíšu ty scény, které ve mně něco zanechaly a nezmizely v propadlišti dějin mé paměti. Což byly ve své podstatě všechny, ale pokusím se vypsat ty nejdůležitější. Nuže, takže především ta část, kdy se Ron, Hermiona a Harry pohádají. Tedy spíš Harry a Ron, zrzavý čaroděj hned poté od svých kamarádů odchází. Návštěva Godrikova dolu, kdy pak potkají autorku jedné kouzelnické knihy. Zde se setkají s Naginim, který na ně zaútočí. Při téhle scéně nejeden návštěvník kina nadskočil na sedačce.

Dalším nezapomenutelným okamžikem je ta část, kdy trio navštíví ministerstvo kouzel za účelem získání medailonku, jenž má v držení růžové zjevení zvané Umbridgeová. Jakmile jsem tuhle pani po dlouhé době opět spatřila, touha vrazit ji něco mezi oči, opět vzrostla. Ta je vážně pro každou špatnost, a čím je ta špatnost větší, tím je ona spokojenější. Naši hrdinové znovu musí použít mnoholičný lektvar, aby se v převlečení za ministerské zaměstnance mohli dostat tam, kam potřebují. Což se jim povede, ale za cenu vlastního ohrožení. Jakmile totiž dojde na útěk, lektvar přestane působit, čímž jsou odhaleni. Nejenom, že je pronásledují všichni na ministerstvu, ale také mozkomoři. Při útěku je Ron zraněný a chvíli trvá, než se jeho zranění vyléčí.


Dalším stěžejním bodem je chvíle, kdy se Rona vrátí ke svým přátelům v době, kdy Harry objeví Nebelvírův meč a snaží se ho získat, což mu maličko způsobuje problémy. Na poslední chvíli kamaráda zachrání a sám se potom ujme zničení Viteálu. To s sebou ovšem nese i jeho vnitřní boj, kterého zlomek duše využije k tomu, aby ho odradil. Tudíž vidíme Harryho a Hermionu, jak Ronovi našeptávají to, z čeho má největší obavy. Díky tomu se dočkáme i lehce erotické scénky, kdy se ti dva líbají. Santina a další jedinci v tu chvíli omdlévali a zakrývali si oči šálou, poněvadž Daniela moc nemusí. Ostatně, nebyli jediní 8D).


Nesmím zapomenout na roli, kterou v tomto díle mají skřítkové. Ano, mám na mysli Dobbyho a Kráturu. Konečně se začínají chovat jako samostatné myslící bytosti, jenž touží po uznání a přátelství těch, na kterých jim záleží.


Se závěrečnou částí přichází i úmrtí několika postav. Jako první Vyvolený přijde o Hedviku, potom se dozvídáme o Moodyho smrti a první část končí zabitím Dobbyho a jeho pohřbem. Což mi připomíná, že jsme zapomněla na Láskoráda a tu část filmu, kdy si ti tři vyprávějí příběh o Třech bratřích. Jde o pohádku z Bajek barda Beedleho, kterou znají kouzelnické děti nazpaměť. Nebyla sem jediná, komu jejich zpracování připomnělo Mrtvou nevěstu Tima Burtona. Líbilo se mi zobrazení smrti a bylo vidět, že si s touto částí vyhráli. První část končí v okamžiku, kdy Vy-víte-kdo rozbije Brumbálovu hrobku a získá jeho hůlku.


Dlouhé čekání na závěrečný díl je ukončeno a nám nezbývá nic jiného, než trpět dalšího půl roku, kdy do kin pustí závěrečnou část sedmého dílu. Zajímalo by mě, jestli sem jediná, kdo má z filmu rozporuplné pocity. Možná za to může skutečnost, že splnil moje očekávání a jsem ráda, že se tentokrát držel knížky. Tuhle skutečnost mu tradičně vyčítá jistá část publika. Prý, že se otrocky drží knihy a neprojeví žádnou originalitu.


Jenže na druhou stranu, když tohle Yates udělal, tak mu bylo vyčítáno, že przní knižní předlohu. Pokud scénárista točí příběh podle knihy, je jasné, že si nemůže moc vyskakovat. Poněvadž kdyby tak učinil, fanoušci jej ukamenují. Podle mě jsou filmy o Harrym Potterovi pro ty, kteří podlehli knižní sérii. Pro ty, kterým příběh o kouzelnickém světě a jednom mladém čaroději něco řekne. Já z příběhu byla nadšená, i přestože se našly okamžiky, bez nichž bych se obešla, a naopak mi chyběly ty, které knize dodávaly zvláštní kouzlo.


Tato recenze je hodně zaujatá a psána očima někoho, kdo musel čekat na další díl, kdo byl svědkem dohadů a spekulací, co bude následovat v dalším pokračování. Uznávám, některé filmy o Potterovi se mi nelíbili (kupříkladu od pětky a čtyřky jsem čekala trochu víc), ale v poslední době si scénáristi tohoto fenoménu dávají záležet, snaží se vyhovět oběma stranám. A jestli se jim to daří, musí posoudit každý divák podle sebe. Pro mě byla tato část předehrou pro závěrečné finále. Upřímně doufám, že Yates dostojí svému slovu a všech vyvrcholení se nakonec přeci jenom dočkáme.
Zdroj obrázků: Moviezone

Recenze na druhou část Relikvie smrti, potom je tu ještě článek o mých 10 letech s tímto fenoménem, o tom, proč jsem se začala věnovat psaní. Článek o tom, jak jsem se díky Harrymu, fan fiction a blogu seznámila s novými lidmi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama