Prodaná

22. listopadu 2012 v 15:52 | Polgara |  Společenské romány
Zde zdroj obrázku neuvádím, protože pokud mohu, tak si knížku nafotím. :)



ProdanáZana a Nadija jsou dvě mladé dívky orientálního původu, které vyrůstají se svoji rodinou v Anglii. Žijí si vcelku ideální život, kde neplatí téměř žádné muslimské zákony, přesto však určitá pravidla dodržovat musejí. Nicméně jednoho dne jim jejich otec začne vyprávět o zemi zvané Jemen. Tedy o místě, odkud pocházejí jejich předci. Vypráví jim, že by tam děvčata mohla zažít nezapomenutelná dobrodružství a prázdniny, o nichž sní každá dívka či chlapec.

Všechno vypadá idylicky. Začnou přípravy k odjezdu, jejich matka je taky nadšená a netuše, že by jejím dcerám mohlo hrozit nějaké nebezpečí, tak dívkám vypráví, jaké mají štěstí.

Do Jemenu odcestuje první Zana, která po příjezdu zažije velký šok.

Její otec jí prodal do otroctví. Postupem času se dozvídá, že nemá šanci na návrat do Anglie, taky, že jejich matka o ničem nevěděla a i ona byla otcem oklamaná. Zana zažívá peklo na zemi a prvně na vlastní kůži zažívá, co znamená pojem "žijí jako ve středověku". Jedná se totiž o malou vesničku, ležící kdesi hluboko v horách, kde panují sto let staré tradice. Snaží se varovat matku, aby Nadiju neposílala na cestu do Jemenu, že všechno je jenom jeden velký klam. Jenže všechny dívčiny snahy o kontakt jsou zmařeny rodinou, která je lepší než jakýkoliv hlídací pes.

Kromě práce v domácnosti musí Zana vyhovět manželovým sexuálním potřebám. Zpočátku se brání, ale manželův otec je nepřístupný jakýmkoliv prosbám a dívku donutí se jeho synovi podvolit. Zana je zoufalá. Nechce, aby totéž zažívala její sestra, ale nemůže naprosto nic udělat. Po čase se dívce narodí dítě, o němž si rodina myslí, že Zanu donutí zapomenout na její touhu po domově a zvykne si na svůj úděl. Ani jeden plán však rodině, která si Zanu koupila a donutila ji dělat věci, s nimiž mladá žena nesouhlasila, nevyjde.

Situace se zhorší potom, co se Nadija dostane do Jemenu a potká ji stejný osud jako Zanu. Nicméně ona se situací smíří a má proto vysvětlení. Děti. To její starší sestra sice také, přesto však nedokáže zapomenout na relativní svobodu a domov, který měla v Anglii. A proto bojuje dál. Ani jedna však netuší, co všechno podniká jejich matka, která až příliš pozdě zjistila, jak moc jí její muž a otec dcer podvedl. Má stejnou vůli nevzdat se jako Zana, a tak se časem o všem dozví celý svět. Bude to však stačit na záchranu jejich dvou unesených a do nechtěného manželství prodaných dcer?

Nádija a Zana
Je až zarážející s jakým klidem prodal Muthana Muhsen svoje dvě dcery. Právě od jeho činu se odvíjí celý příběh, jenž Zaně pomohl sepsat novinář Andrew Crofts, jenž je zároveň uveden jako spoluautor. Právě notáři měli velký vliv na to, jak rychle se věci dali do pohybu. Že se celý svět dozvěděl o tom, co se i v dnešní době děje s mladými dívkami.

Problémem také byla skutečnost, že mladé ženy nesměly psát rodině ani přátelům, a tak byly odříznuty od světa. Jenže Zana si našla způsob, jak zkontaktovat matku, a tak se díky tomu dozvěděla, jak to všechno bylo. Její sestra Nadija také tajně doufala, že se jí podaří i s dětmi vrátit domů, ale bála se učinit tento razantní krok. Jelikož v této zemi platí, pokud žena zažádá o rozvod anebo odejde, její děti připadnou otci a jeho rodině a nemá už na ně nárok. Ona své děti milovala, byla k nim vázaná víc než Zana, proto zůstala. Mohly však taky za její smíření se s osudem výhružky a vydírání.

Knížka je plná emocí, velmi podrobně popisuje život na vesnici, jak probíhal útěk a lidi, kteří jim pomohli. I skutečnost, že jejich otec měl tu drzost a volal Zaně a žádala ji, aby od manžela neodcházela, jelikož tím pošpiní rodinnou (hlavně jeho) čest. V tu chvíli jsem mu chtěla ublížit. On se dostane do problémů, a aby se jich zbavil (šlo o finance), tak prodá své děti. Nádherně se ukázal jeho charakter. Lhal všem, dokonce i sám sobě, aby si zachránil kůži.

NádijaPříběh plyne, i přestože je děj vyzrazen téměř na začátku, tak čtete dál. Není to totiž všechno. Kromě toho, že se autorka věnuje podrobně psychice lidí žijících v Jemenu (a nejenom v něm), hodně se dozvídám o jejich zvycích, o tom, jak probíhá taková svatba, či co všechno ženy musí. Nestojí zde však nic o tom, co by ženy mohly.

I v dnešní době se najde svět nám na hony vzdálený a pro nás nepochopitelný. Zajímalo by mě, kolik takových knížek (Bez dcerky neodejdu, Květ pouště, Sny ukryté v závoji, Imámova dcera, Život pod hrozbou smrti, Za závojem strachu, Provdaná proti své vůli, Závoj strachu, Jak jsme četli Lolitu v Teheránu, Zneuctěná, Oko za oko a spousty dalších, které jsem zatím nečetla) se bude muset ještě napsat než s tím svět začne něco dělat. Pár lidí s tím bohužel skutečně moc nezmůže. Přeci jenom předělat za pár dní stovky let starou kultury, která se odmítá měnit i přes snahy dalších zemí bude hodně složitá a především zdlouhavá cesta. A tyto knížky jsou bohužel jenom jehly v kupce sena.

Úryvek ze strany 78 až 79:

Na vesnici se malým dívenkám říká, že kdyby nebyly obřezané, vyrostly by jim stydké pysky do obrovské délky, vyrostly by jim stydké pysky do obrovské délky, a toho se bojí. Věří tomu a nikdy se nedozvědí pravdu, protože všechny ženy, s nimiž se stýkají, jsou obřezané. Když zjistily, že Nádija a já obřezané nejsme, dělaly na to vtipy. Jedna dívka Nádiji ptala, jak to u ní vypadá, a to velice rozčílilo Salámu, která se domnívala, že je velice neslušné, o takových věcech hovořit. Řekla to Džawádovi a ten dívce vyčinil. Tím se situace trochu uklidnila, ale zřejmě se o tom dívky za našimi zády často bavily.

Každá vesnice má svého "mudrce". Také toto postavení se dědí z otce na syna. Mudrci jsou obvykle z rodin bohatších než ostatní. Mívají velké domy, kam mohou lidé přicházet a radit se o svých problémech. Za radu se platí penězi. Když je například žena v manželství nešťastná, může zajít k místnímu mudrci a říci mu, proč je nešťastná a co by chtěla. Pokud si mudrc myslí, že manžel dělá něco špatného - je jí třeba nevěrný - spojí se s vlivnými lidmi ve městě a žena může dostat rozvod.

Žena, která se rozvede, musí nechat děti manželovi a vrátit se ke své rodině, která se o ni bude dále starat. Manžel s největší pravděpodobností předá své děti ženským příbuzným, aby o ně pečoval, především své matce a sestrám. Hlavním důvodem, proč jsou ženy schopny vydržet se svými muži, je strach, že by se musely vzdát dětí.

Jednou, když jsem šla do vesnice nakoupit, setkala jsem se zdejším mudrcem, který uměl trochu anglicky. Byl to příjemný člověk, který vzbuzoval respekt, ale já jsem se styděla mu vyprávět o svých problémech a nevěřím, že by byl schopen mi pomoci. Tenkrát jsem už věděla, jak rychle se šíří ve vesnici klepy a pověsti, a že kdybych se někomu svěřila, zanedlouho by to věděla celá vesnice. Myslela jsem si, že by to mělo zůstat v rodině. Jediná osoba, které jsem mohla bez obav všechno říci, byla Haola z domku pod námi. Přesto věděli všichni, jak na tom jsem, i když jsem kromě toho, že jsem nešťastná a chtěla bych se vrátit domů, neřekla nikomu ani slovo. Ani tehdy, když se mě ženy ptaly, jak vycházím se svým manželem. Myslím, že mne všechny litovaly. Vesnické ženy jsou trochu zlomyslné a někdy se mě vyptávaly, jak si s ním poradím, když je tak malý a slabý, a často na něj dělaly vtipy. Nikdy jsem nevěděla, co jim na to mám odpověď a nakonec ve mně vzbuzovaly jen lítost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama