Pohádková jízda hromadnou dopravou

21. listopadu 2012 v 17:03 | Polgara |  Cestujeme hromadnou
Článek psaný v roce 2010



Mám-li být upřímná, tak jediné, co závidím obyvatelům Prahy je to, že nikde nemusí čekat na autobus přes hodinu a podle toho taky měřit svůj čas. Ono vstávat každé ráno s tím, že do dopravního prostředku nemusíte nastoupit, poněvadž je plný, není nic příjemného. Ani zpáteční cesta není žádnou lahůdkou. To pro změnu vzýváte všechny svaté, aby zajistili včasný příjezd autobusu. Nicméně, ne vždy jsou vaše prosby vyslyšeny.
Znáte to, ve škole či v práci skončíte dřív, těšíte se domů, že si v klidu uvaříte, uděláte to, co jindy nestíháte, zajdete s pejskem na procházku (zabijte mě někdo, už mluvím jako nějaký důchodce), zkrátím to, uděláte si příjemný den. Jenže, to byste nesměli dojíždět. Někdy se stane, že řidič zaspí, je zima, napadlo hodně sněhu a silnice nejsou protažené, je po vichřici, přes silnici leží stromy jako padlí vojáci, nečekaná díra v silnic, ale aby autobus nejel v době, kdy svítí sluníčko, silnice jsou teoreticky volné, je i na mě moc.
Nikomu nepřeji, aby jel tím, čím já dnes. Děs běs. Dopravní prostředek je narvaný k prasknutí, protože před ním jeden vynechal, lidi jsou naštvaní, poněvadž musí čekat na další spoj, který díky tomuto zpoždění nestihli, a navíc je uvnitř nedýchatelno. Já blbec vědět, že mě čeká tohle, radši si seženu nějaký tryskáč. Nicméně však, cestující stojí pomalu na těch, co sedí, není kam se posunout a jedna převelmi inteligentní pani začne na celý vůz důležitě řvát, ať si stojící laskavě postoupí do zadu. Ani nevíte, jak moc jsem jí v tu chvíli chtěla jednu natáhnout. Kam si jako máme postoupit? Na střechu? Anebo máme běžet za autobusem? Vtipné bylo, že jeden chlapec, co jsem tak natahovala krk, měl na zemi položený kufr, přes který bychom museli přeskakovat. Jo, když se daří, tak se daří.
Ale, co chci tímhle vlastně říct? To, že mě nikdy nepřestane udivovat neschopnost těch, co vymýšlí jízdní řády aspoň zajistit takové množství dopravních prostředků, aby potom nevznikaly podobné situace. Ano, píšu to v afektu a ve vzteku, jenže za dopravu platíme již tak nekřesťanské peníze, a přesto tomu cestování MHD neodpovídá. Proč? Kam jdou naše peníze? Vždyť mnohdy jezdíme starými rachotinami, které se naneštěstí nerozjedou a někdy se dokonce rozsypou v půli cesty.
Poslední dobou mě vytáčí projekt Opencard, jenž je v provozu již nějaký ten pátek a pořád si myslím, že to bylo zbytečné vyhození peněz. Trošku mi to připomíná státní maturity, které jsou taktéž nepromyšlené, ale poněvadž se na ně vyplýtvalo spousty peněz, musí je pustit do světa. Ano, je sice možnost si kupon objednat přes internet, ale i tak stejně musíte do stanice, kde je slavný validátor a validovat si ji. Hurá, mám, validováno. Jenže, tím to nekončí. Aby vám platily jakékoliv slevy, musíte přesto zajít k okénku a nahlásit, že do karty chcete ty slevy skutečně načíst. Vážně nádhera. Pak už vám zbývá se jenom modlit, aby fungovaly ty čtečky, co mají řidiči mimopražských autobusů, poněvadž když nefungují, nejedete.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama