Petra Neomillnerová – Žár krve

29. listopadu 2012 v 20:57 | Polgara |  Česká literatura
***


Jedna z mála českých autorek, o které je slyšet, a na níž jsou ze stran čtenářů dosti rozporuplné reakce. Jenže, právě téma, jemuž se paní Neomillnerová věnuje, tyto vášnivé diskuze vyvolává, aniž by si je zasloužilo. Je jedno, jak je knížka dobře napsaná, jakmile je v ní víc sexu a násilí, než povolují společenské normy, je automaticky označena za brak. Nicméně když si však dáte tu práci a prokoušete se všemi knížkami (nejenom těmi, které se věnují zaklínačce Lotě), zjistíte, že knížka v sobě ukrývá něco víc. Jenže to víc si v příběhu musí najít každý sám.
S Lotou a jejím přítelem a spolubojovníkem Torgem se setkáváme v okamžiku, kdy si užívají zaslouženého volna na jejím statku. U zaklínačů je však známo, že žádná idylka, kterou prožívají, netrvá dlouho. Totéž se potvrdí i v případě této "dovolené". Navštíví, je totiž Enno, jemuž se nějakým zázrakem podaří uniknout z vězení. Tento nebezpečný vampýr vypadá jako oživlá hnijící mrtvola, která se do světa živých dostala jakýmsi omylem. Navíc ho žene touha po pomstě. Ale nechce se pomstít Lotě a jejím kumpánům, nýbrž lidem, kteří mu byli rodinou, ale zradili ho. Nejhorší je, že Enno ve vězení zešílel. Už není ani vampýr, ale není ani člověk. Je to vraždící monstrum toužící potom, aby vampýři pocítili jeho hněv.
Už při scénách, které se odehrají na statku, je jasné, že Žár krve není pro slabé povahy. Zabíjením a sexem se tu nešetří. Fascinuje mě, jak jsou tyhle dvě věci v knihách Petry Neomillnerové propojené. Lota má však tu "výhodu", že dokáže přežít jakékoliv mučení od Enna a ani zneužívání ji už nijak nerozhodí. Dokáže se přizpůsobit. Stejně tak její kolega Torge. U něj to dokazuje scéna, kdy jej Enno donutí k tomu, aby před svatebčany a princezniným otcem udělal z mladé a nevinné dívky ženu. Díky tomuto aktu si proti sobě Torge poštve samotného krále, který odmítá pochopit, že mu tím zaklínač vlastně prokázal službu. Kdyby se mladá nevěsta dostala do rukou uprchlého vampýra, nepřežila by.
A o tom právě většina knihy je. O umění přizpůsobit se a přežít. Udělat si z něčeho, co by se vám za normálních okolností hnusilo, požitek. Navíc dokazuje, že pokud má člověk či jakákoliv jiná bytost dostatečně silnou vůli, dokáže přežít téměř cokoliv.
Jen jsem chvíli uvažovala nad tím, komu se knížka věnuje. Zda se máme zaměřit na Lotu a jejího milého Vampýra, který mají díky Ennovi problémů víc než dost, zda na Lotu samotnou. Tahle dívčina, která je křížencem, nemá na růžích zrovna ustláno. Samostatnou kapitolou knihy je postava Torgeho. Zde nemohu zapomenout na prohlášení, které ho dosti vystihuje, ale přitom tak trochu i uráží. Ano, je to zvrhlík a svým způsobem i ztracená existence, ale je to v první řadě člověk, jenž pro přátelé a blízké skočí i do ohně. Ale to většina postav.
Dokonce i Enno, který je ztělesním všeho, čím se nikdy nechcete stát, v sobě nakonec objeví "kousek" lidskosti. Žár krve je zvláštní dílo. Dává vám všechno, na co jste u Petry zvyklí, ale zároveň je jakousi poslední tečkou za životem muže, který se stal velmi obávaným vampýrem. Až do poslední chvíle u něj nevíte, na čí stranu se přikloní. A potom, když bojuje se samotnou Silke nebo se snaží přivést Uriáše k rozumu, tak si uvědomíte, že jste jej i přes jeho chyby, měli rádi. A potom, kdy umírá a Lota s ním zůstane, aby nebyl sám...je to zvláštní. Hodně zvláštní.
U Abyss a Nel-ly jsem četla, že jim vadil ten přítomný čas použitý v knize. Mně se naopak k vyprávění hodil a ani mi to nepřišlo zvláštní. Možná je to tím, že jsem její styl, jak to říct...přijala? Tato spisovatelka českého původu věnující se fantasy je jakousi průkopnicí v tomto žánru fantastiky. Nemůžete ji přirovnat k ničemu, co u nás vyšlo ani k žádnému odvětví fantasy, ale přitom píše o tématu, které už podle všeho nic originálního a chytlavého. Nicméně, Petra Neomillnerová je důkazem, že zajímavé dílko napsat lze.

Knihy v mých myšlenkách:
1. 1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Protože jsem si zamilovala první díl této knížky, který se jmenuje Psí Zima.
2. 2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavnými nebo podstatnými)
Touha přežít
3. 3. Definujte knihu jedním slovem (sloveso či citoslovce)
Přežít
4. 4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.
Nechtěla bych být nikým, ani žádným bojovníkem s řad zaklínačů, dokonce ani nesmrtelným vampýrem, elfem a už vůbec ne člověkem, který je některými považován jen za jakousi lovnou zvěř.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno pozitivum.
Zaujme autorčin talent čtenáře seznámit s krutou realitou tak, že tomu uvěří a stejně jako hrdinům z příběhu, se už všem těm odpornostem přestane divit.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba v chování postav.
Tuhle otázku ponechám bez vyplnění. Jednoduše neumím kritizovat knížky, které mě fascinují tím, jak jsou napsané.
Zdroj obrázku: fantasy a scifi nakladatelství Wales
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama