Lauren Kateová – Andělé 1 – Pád

30. listopadu 2012 v 23:20 | Polgara |  Paranormální romance
***


Knížka, na kterou upozorňovalo mnoho blogerů již před jejím vydáním v naší malé zemičce. Zaujala mě jak provedením obálky, tak tématem, kterým se příběh zabývá. Andělé, bytosti, o nichž víme všechno, ale přitom není nic potvrzené.

Kolik odborných knih se o těchto nadpřirozených bytostech napsalo, je nespočet, existuje mnoho vysvětlení proto, jak vypadají, kým doopravdy jsou a jaký je jejich úděl na zemi. Můžeme se pouze hádat, jaká z těch domněnek je pravdivá. Možná právě proto jsem si knížku koupila. Navíc, má nádhernou hlavní stranu a doporučovala ji Abyss, takže sečteno podtrženo, už je v mé knihovničce, která se stále úspěšně rozrůstá.

Přečetla jsem ji během dvou dnů. A to proto, abych se co nejdřív dostala na konec prvního dílu a dozvěděla se, co mě čeká a nemine v díle následujícím. Pořád se však nemohu rozhodnout, jak příběh ohodnotit. Co o něm prozradit, abych neřekla příliš mnoho anebo příliš málo. Vždyť jaká recenze je horší? Ta, kde autor vyžvaní absolutně všechno anebo omílá to, co si přečetl jinde a jen to podává svými slovy. No nic, konec planých řečí a vzhůru k příběhu.

Již na začátku se ocitám ve zvláštním prostředí, které má napravit nepoddajné delikventy naší společnosti. Onen internát se jmenuje škola Meče a kříže. Začíná nový školní rok a s ním přicházejí staří a noví studenti. Mezi těmi nově příchozími je sedmnáctiletá Lucinda, která ukrývá jedno temné tajemství.

Samozřejmě, že se okolo této dívky začnou velmi brzy motat dva kluci. Prvním z nich je Daniel Grigori, jenž zpočátku působí jako odtažitý a namyšlený kluk. Luce si najednou uvědomí, že je jí tento neznámý mladík povědomí a jakoby se odněkud znali. Dalším pánem na holení je božsky dokonalý Cam. Zelené oči, atraktivní postava a jako bonus navíc pochází z bohaté rodiny. Hned první den se Luce ujme Arriane - rázná dívka, která má za úkol nově příchozí provést školou. I když se zpočátku tváří nevrle, tak se z nich postupem času stanou nejlepší kamarádky.

I když se však Luce snaží sebevíc zapomenout na svoji temnou minulost, přizpůsobit se nezvyklému prostředí, tak i tady ji skrytá síla, která na sebe bere podobu temných stínů, dostihne.

Jak jsem se dostávala dál do vyprávění, tak mi děj místy připomněl Stmívání. Jenže, postupem času mi došlo, že příběh by se dal přirovnat i ke Škole noci. U této série jsem skončila u třetího dílu a dál to číst odmítám. Přišlo mi, jako by si autorka vzala od každého trochu, to pak smíchala dohromady, přidala k tomu trochu nového koření a vytvořila celkem zajímavou podívanou pro své budoucí čtenáře. Mám-li být upřímná, tak se jí to povedlo. Navnadila. Prvním části série toho mnoho neprozradila, jenom poodkryla špičku ledovce, čímž donutí čtenáře si další díl koupit.

Přiznávám se bez mučení, pokračování si chci koupit. I přestože je tam pár věcí, které mi vadí. Například skutečnost, že se dlouho nic neděj, pořád čekáte, nějaké odhalení o Andělích, a pak se najednou všechno zrychlí. Dojde na dlouho očekávanou akci a konec? Tohle se vážení spisovatelé nedělá. Obzvlášť, pokud další díl vyjde až za pár měsíců. Kdo má to čekání vydržet? Nicméně mě těší skutečnost, že mám mezitím knížek na čtení víc než dost, tak mi to čekání alespoň rychle uteče.

Také jsem ráda, že už nakladatelství nemají tendenci předělávat originální obálky. Protože buďme upřímní, některé ty české verze jsou děs běs. Podle všeho by série Andělé měla zůstat v původním provedení a upřímně doufám, že na tom nebudou nic měnit. Také jsem se dozvěděla, že jí chtějí zfilmovat, jen zatím nebylo určené datum začátku natáčení, takže Bůh ví, jestli k tomu vůbec dojde.

Jedna: Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Takže, prvním důvodem je téma, kterým se příběh zabývá, dokonale provedená obálka a doporučení od Abyss, což už se stává takovou tou stálou klasikou
Dvě: Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Prokletá láska
Tři: Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Hledání
Čtyři: S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.
Ztotožnila bych se s Luce, proč, nedokážu přesně určit, možná pro její povahu, možná proto, jak se na začátku cítila. Nechtěla bych být Toddem, proč se dozvíte po přečtení.
Pět: Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno pozitivum.
Chválím autorku za dobře pojatý nápad, který čtenářům dávkuje po částech. Nezahltí je hned na začátku obrovským množstvím informací.
Šest: A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Očividná autorčina inspirace v jiných známých příbězích. Ale co nadělám. Teď už se opisování (ať už záměrnému anebo nechtěnému) nevyhne téměř žádný začínající autor.

Úryvek ze strany 157:
"Určitě utekly předem!" zahulákal ji Todd do ucha, ale znělo to jen napůl přesvědčeně. "Musíme se vrátit dozadu!"
Luce se kousla d rtu. Jestli se Penn něco stalo...
Stěží viděla i Todda, který stál vedle ní. Má pravdu, ale kudy se dostanou zpátky? Luce ochable přikývla a cítila, jak ji jeho ruka táhne pryč.
Dlouho se pohybovala bezmyšlenkovitě, netušila, kam běží. Ale jak utíkali, kouř se před nimi trochu rozestupoval a one konečně zahlédla rudé označení nouzového východu. Vydechla úlevou, když Todd popadl kliku dveří a konečně ji s trhnutím otevřel.
Ocitli se v chodbě, kde Luce ještě nikdy předtím nebyla. Todd za nimi zabouchl a oba v předklonu zalapali po čistém vzduchu. Chutnal tak lahodně, že Luce měla chuť zatnout do něj zuby, napít se ho, vykoupat se v něm. Oba s Toddem kašlali tak dlouho, až se najednou začali smát - napůl hysterií, napůl úlevou. Jejich smích se vzápětí změnil ve vzlyky. Ale i když už přestali brečet, Luce cítila, jak jí dal slzí oči.
Jak tady může stát a radovat se z čistého vzduchu, když neví, co se stalo Penn? Jestli nestačila vyběhnout, jestli někde upadla..., pak Luce ztratila někoho, na kom jí záleželo. Až na to, že tentokrát by to bylo mnohem horší.
Otřela si slzy z očí a dívala se, jak se přede dveřmi plazí plamínky kouře. Ještě nejsou v bezpečí. Na konci chodby byly další dveře. Luce viděla přes skleněnou tabulku větev stromu, kterou zachvíval noční vánek. Vydechla. Ještě chvíli a budou venku, pryč od toho dusivého kouře.
A jestli si pospíší, můžou oběhnout knihovnu k přednímu vchodu a zjistit, jestli se Penn a slečna Sophia dostaly v pořádku ven.
"Pojď," pobídla Todda, který se sípavě nadechoval. "Honem pryč."
Zdroj obrázku fantasy/scifi nakladatelství a knihkupectví Wales
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama