Křest Hladových přání – Tereza Temnářka Matoušková

22. listopadu 2012 v 20:05 | Polgara |  Kulturní prožitky
***



Na křest jsem těšila jako malé dítě na Vánoce, poněvadž tam měli přijít blogeři s nimiž si v poslední době celkem často píši a dokonce jsem se s některými už párkrát viděla. Navíc jsem měla přislíbeno i od přítele, že půjde se mnou, tudíž bych měla jistotu, že tam nebudu jako páté kolo u vozu, jelikož z nových setkání jsem vždycky dost nervózní, ale nakonec to bylo...hodně, hodně zajímavé setkání.

Vzhledem k tomu, že jsem nejela ze své vesničky, ale z Prahy, mohla jsem si ještě odložit věci, vzít knížky na vrácení a hurá do knihkupectví Krakatit, které najdete v Jungmannově ulici číslo 14. Jedná se totiž o knihkupectví, které je zaměřené především na fantasy a scifi literaturu. Ke krámku s knížkami také ještě patří i sběratelský ráj. Pro mě to bylo utrpení. Jenom procházet okolo sběratelských věciček a fantasy knížek a moct si odnést jenom jednu? Týrání neviňátek.

Nicméně, i přestože má knihkupectví výraznou výlohu, tak jej někteří nemohli najít. Ale nejvíc mě pobavila Nel-ly, která si pozměnila popisné číslo a hledala jej někde jinde. Ale co, stát se to může každému. Jako první jsem se dala do řeči s Monicou Otmili, která přišla pár minut po mně. Nel přišla klasicky pozdě, ale vzhledem k tomu, že měla zpoždění i autorka, tak se nic nedělo.

Vtipné bylo, že na začátku téměř nikdo nevěděl kdo je kdo. Znala jsem ty lidi sice z fotek na facebooku, ale pořád to bylo takové to váhání: "Mám je oslovit? Nebudu působit vlezle?" Nakonec jsem se dala do řeči (spíše oni se mnou) s Monicou, Edith, Nel-ly, Awiou, konečně jsem poznala Temnářku, byla tam i Daletth, ale tu jsem bohužel sledovala s povzdálí. Cirrat, Dubious cat, Miselle, Fantagira a mnoho dalších, které zná pouze matně.

Jen by to příště chtělo nějaké označení každého příchozího blogera, poněvadž pokaždé, když přišel někdo nový, tak jsem otravovala chudáka Monicu s tím: "Kdo je tohle, a kdo je tamto?" Ale podle všeho jsem nebyla jediná. Čekání na autorku probíhalo zajímavé a možná to bylo dobře, protože se během té doby začali všichni scházet.

Překvapilo mě, jak se postupně všichni osmělovali a začali obcházet ostatní. Nezůstalo jen u klasických skupinek, které se při podobných akcí chtě nechtě vytvoří.

Nicméně když už dorazili hlavní aktéři, tak se dalo všechno do pohybu. Pobavila mě Temnářka, která musela jít svoje knížky vymlátit z jisté osoby, která se nemohla rozhodnout, na čí stranu se přidá 8D). Znám ji sice z blogu, píšeme si přes facebooku, ale když ji člověk pozná ve skutečnosti...je to zvláštní osůbka a dost na ni sedí popis většiny spisovatelů. Je svá a na nic si nahraje, má zajímavý, ale tichý hlásek a korunu tomu nasazuje její oblečení. Působí jako křehká víla, jež se rozhodla žít mezi lidmi, aby je lépe poznala.

Po přinesení knížek došlo na rozdávání knížek. Některé už měla Temnářka předepsané, a proto je mohla hned rozdat. Peníze se předávali na místě, a pak došlo na další podpisy. Vedle ní seděla Ajinak (Alena Kubíková) a autorka ilustrací k této knížce. Přišlo mi, že se vzájemně doplňují, ale přitom jsou jako nebe a dudy, ale těžko je mohu soudit potom, co je znám teprve chvíli (teď mám na mysli realitu).

Temnářka se musela podepsat na strop, což byla celkem komická situace, ale nakonec ji přežila ve zdraví. Díky mému příteli vzniklo i video, které přidám. Po dlouhém zvažování, přidám i pár svých fotografií. Myslím, že po dnešku je moje identita stejně odhalená, protože co jsem tak koukala na článek u Katyrz a Edith, na pár fotkách jsem. Taky mě pobavilo, kolik lidí přišlo v tmavé né-li rovnou v černé barvě. Přišla jsem si tam s těmi svými ohnivými (převzato od Edith) vlasy a zeleným tričkem, jako pěst na oko. 8D) Mimochodem, mám podpis jak od Temnářky, tak od Ajinak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama