Čeština je nádherný jazyk

21. listopadu 2012 v 21:28 | Polgara |  Téma týdne
***




Čeština je nádherný jazyk. Pravda, sice složitý, ale natolik originální a ojedinělý, že si naši pozornost a péči zaslouží. Neb ten, kdo tvrdí, že naše mateřština nemá budoucnost, by zasloužil proplesknout, aby se vzpamatoval. Možná nemá, ale pochybuji, že se jednoho dne dočkáme, zániku našeho jazyka a nahradí jej angličtina. Anebo v to spíš doufám. Vždyť málokdo umí natolik dobře anglicky, aby mohl češtinu vyměnit za celosvětový jazyk.
Je pravdou, že poslední dobou naše překlady a dabing poněkud pokulhávají, ale to neni důvod, abychom na ni zanevřeli. Mrzí mě i chování některých autorů, kteří píší a svoje myšlenky a nápady zveřejňují na internetu. Oni totiž tvrdí, že pokud mohou, použijí radši angličtinu, poněvadž ta přece zní líp. Navíc, používat anglické nadpisy a názvy rubrik v tomto jazyku, je moderní, tak proč se nepřizpůsobit?
Nikdo v psaní nejsme dokonalý, každý máme mezery, které pokud se aspoň trochu snažíme, můžeme zaplnit. Nicméně uznávám, že ne všichni se těch milion pouček mohou naučit, a proto někdo volí možnost, určovat správně psanou formou podle citu. Či existují nám dobře známé poruchy, které zabraňují dotyčnému český jazyk plně pochopit, a tak dělá chyby, z kterých nám ostatním vstávají vlasy hrůzou na hlavě. A s tím možná právě souvisí problém gramatických chyb anebo chyb z nepozornosti. Někteří to totiž svalují právě na dysgrafii a dyslexii. Jenže, jak odhadnout, kdy si dotyčný vymýšlí a snaží se tím zamaskovat svoji vlastní neschopnost anebo tím skutečně trpí. Těžko Anežko, těžko.
Sama vím, jak je těžké napsat článek popřípadě nějakou povídku bez chyby. A i když si to po sobě čtu, tak stejně po určitém čase, kdy se k danému textu vrátím, tam najdu hrubky. Přitom mě napadá jedna myšlenka. Proč mě nikdy ze čtenářů neupozornil? Já bych se nezlobila. Ba naopak. Jelikož vím, že nikdo nejsme dokonalý, tak jsem ráda, za každou radu a pomoc. Od toho svoje články přeci zveřejňujeme. Abychom získali čtenáře, nové zkušenosti a možná i přátelé, s nimiž se uvidíme nejenom na internetu.
Přesto patřím mezi ty, kterým na naší mateřštině záleží a dávají si pozor na to, aby v jejich textech bylo co nejméně chyb. Uznávám, někdy se i ti snaživci utnou, a pak si nadávají do trolů. Asi však nebudu daleko od pravdy, že naši obrozenci se musí obracet v hrobech, neboť kam to dotáhla naše uboho čeština je až k pláči a jeden by si řekl, že když jsem Čech, budu jím se vším všudy. Nejenom ve chvílích, kdy hrajeme o zlaté medaile.
Nebudu vám nijak radit, jak správně psát, jak se vyhýbat gramatickým a stylistickým chybám. To nechám na jiných, neboť sama se mám ještě co učit. To nechám na povolanějších.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama