Brian Herbert, Kevin J. Andreson – Vichry Duny

30. listopadu 2012 v 16:31 | Polgara |  Sci-fi, Dystopie
***




Jedná se o příběh z cyklu Hrdinové Duny. V příběhu se ocitáme v okamžiku, kdy je Paul Atreides po smrti a jeho Impérium převzala jeho sestra Alia a na trůn nastoupila jakožto regentka. I přes svůj mladý věk se musí potýkat s problémy, které jí svěřené Impérium zažívá. Do toho všeho navíc vstupuje Bronso z Iksu, bývalý Paulův přítel, jenž dělá všechno možné, aby pošpinil jeho památku a vyvrátil všechna kladná tvrzení.
Dokonce i Jessica, matka Paula a Alii se vrací na Duny, aby byla své dceři oporou. Jenže Jessice mnohdy s rozhodnutími své dcery nesouhlasí a někdy jedná na vlastní pěst, aby napravila škody, které mladá žena způsobila.
Další mistrovské dílo o pouštní planetě Arrakis a nejenom o ní. Autoři se opět vrací na Caladan, domovskou planetu mrtvého imperátora, která se taktéž musí potýkat s problémy. Denně na ní přijíždí mnoho uctívačů Paula, kteří chtějí poznat jeho domovskou planetu. Bohužel si však neuvědomují, že jí svými přepady demolují a děsí místní obyvatelé. Cože se zase nelíbí vévodkyní Jessice Atreidové.
Znovu se setkáváme se starými známými z minulých příběhů. Duncanem Idaho, jenž se v tomto příběhu stane manželem Alii, Stilgarem a díky vzpomínkám hrdinů i s jedinci, kteří už jsou dávno po smrti. Dokonce i Shaddam, jenž je ve vyhnanství na vězeňské planetě, dostane v příběhu své místo a opět kuje pikle, aby se mohl vrátit zpátky na trůn.
Málem bych zapomněla na slavný Bene Gesserit, který v dobách Paulovy i Aliiny vlády zažívá jakýsi úpadek. Ani se tomu nedivím, potom, co tahle organizace napáchala. Taky se konečně dozvídám, jak skončila Tessie, manželka Rhombura Vernia, která se znovu objevuje na scéně.
Příběhy z Duny zbožňuji. Byť už je Frank Herbert dávno po smrti, jeho synovi se znovu podařilo jeho dílo oživit. Byť víme, že se jedná o vymyšlený příběh, tak díky péči a píli obou autorů, o tom občas pochybujeme. Akorát sme měla chuť zabíjet za ten konec. Co dodat k příběhu víc? Snad jenom, ať se příběh líbí a na okamžik vás zavede do říše snů a fantazie.

Úryvek ze strany 443
Zakroužila se svým malým plavidlem nad širou bílou pouští, nad salinou, která napovídala, že na této vyprahlé planetě kdysi bývala moře. Na východním okraji v kryté oblasti skal našla, co hledala: vrak továrny koření uprostřed žilkovaných oranžových písků. Zvedl se vítr, který ztížil přistání, ale povedlo se jí to, když zaklesla vzpěry a znehybnila vibrace kloubových křídel. Kolem vraku továrny se motalo několik drobných písečných vírů, kroužilo, nabíralo sílu a pak mizelo. Malé bouře...ghibli, tak jim říkali fremeni.
Když vystoupila, objevil se zjevně unavený muž v ošoupané staré uniformě a s několika zbraněmi. Vypadal jako pašerák a měl na sobě obličejovou masku, upevněnou po fremensku. Ten muž mlčky stál a čekal, až k němu dojde. Jessica se k němu blížila a byla si čím dál tim jistější, kdo to je. Dlouhou chvíli na sebe jenom tak hleděli, pak vykročila, aby Bronsa objala. "Už je to tolik let!"
"A tolik událostí, má paní. Nikdy by mě ani nenapadlo, že mi život tohle přinese." Oči měl pronikavé, na prstu si obrátil prsten s ohňovým kamenem. "Ale konečně mám dobré zprávy. Pojďte, musím vám to ukázat."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama