Tereza Temnářka Matoušková – Branou snů

6. června 2012 v 18:53 | Polgara |  Česká literatura
...



Autorku, kterou zde zmiňuji v poslední době velmi často, snad nemusím představovat. S její tvorbou jsem se seznámila díky osobnímu blogu, jenž má na adrese http://temnarka.blog.cz a kde zveřejňuje všechno, co se její tvorby týká, názory, úvahy a mnoho dalších článků na různá témata. Prvně se mi od Temnářka dostala do rukou Hladová přání, která prvně zveřejňovala na výše zmíněném blogu pod názvem Žádný cukrkandl. Jednoho dne se z rozsáhlejší povídky stala knížka, která se dostala na pulty knihkupectví. Nicméně, popojedu. Branou snů je knížka vydaná samonákladem a podařilo se mi ji získat díky soutěži, kterou vyhlásila Terka na svém blogu a já se umístila mezi prvními třemi (povídky hodnotili čtenáři).
Vzhledem k tomu, že jsem autorčin svět zvaný Podmoří znala jen povrchně, těšila jsem se, že jej konečně poznám blíž a poodhalím osudy jejich hrdinů.

První, co čtenáře na knížce zaujme, je styl, jímž je příběh psán. Jedná se o hovorový jazyk, tedy řeč, jakou mluví hlavní hrdinové, v tomhle případě zde dominují spíše ženské postavy. Ale i pánové dostanou svoje slovo, i když zde slouží jako ploditelé než dobyvatelé. Ano, máchají mečem, jenže hrdinkou je zde Zorena Rútid. Také nám autorka odhaluje minulost všech postav, které známe z Hladových přání či povídek. Až po přečtení prologu a první kapitoly vám dojde, jak málo znáte ze světa Podmoří.

Nejdřív nás prolog vtáhne do okamžiku, kdy Zorena bojuje se svými muži, kteří jsou ve světě Podmoří známí jako Dvanáctka proti povstalkyni Elian. Tato mladá žena je dcerou šlechtice, ale je také Atalanovou přítelkyní. Zorena zvítězí, ale místo aby poraženou potrestala, tak se nad ní smiluje, ale dá ji do kláštera. O této ženě se totiž zmiňuje pradávné proroctví, kde se praví, že má na svět přivést dítě zvané Lúté, tedy nového boha. Zorena však netuší, že právě její rozhodnutí urychlí naplnění věštby. Elian se nechá chytit do pasti, kterou pečlivě naplánoval Ugaron a ten dívku znásilní. Z tohoto nechtěného svazku se narodí dítě, syn. Elian, jenž propadne šílenství, se napije lektvaru, jenž ji zbaví všech citů k novorozenci.

Tato událost k chlapci přivede Zorenu, která dítě na poslední chvíli zachrání, přilne k němu a stane se jeho náhradní matkou. Navíc mu dá jméno Femorian. Jenže ani tentokrát se chlapeček nedočká klidu a Ugaron jej unese. Válečnice, která k dítěti přilnula a pojala jej za své, se jenom tak nevzdá a po svém synovi pátrá. Než se však k němu dostane a zachrání ho ze spárů šílence, tak si chlapec projde peklem v podobě krutého zacházení. Než se ti dva sblíží a zapadnou do rolí matky a syna, tak projdou mnoha krušnými chvílemi.

Zároveň s příběhem malého Femoriana a jeho náhradní matky se dozvídáme o Atalanovi a jeho osudy. Tento vychytralý mladík se díky šťastným náhodám dostává čím dál tim výš po společenském žebříčku a od kočovného herce se vypracuje po mocného velekněze. I on se hříčkou osudu dostane Zoreně do cesty, která ho nejdřív pozná jako zahradníka a pak jako někoho, kdo dokáže zastavit celé armády. Navíc oba dva k sobě začnou pociťovat vzájemnou náklonnost.

Konečně se dozvídám víc ze světa Podmoří. Když jsem četla výše zmíněná dílo, tak to bylo takové to nakouknutí pod pokličku. Člověk se nedostane do hloubky, i když si říká, že už ten svět zná. Ale tahle knížka mu dokáže, jak moc se plete.

Nicméně není to žádná pohádka pro děti. Ano, jedná se o magický svět plný roztodivných tvorů s ještě divnějšími touhami, ale není tak idylický, jak se na první pohled zdá. Autorka svoje postavy nešetří a vrhá jez jednoho problému, jenž sotva vyřeší do druhé. Tomu odpovídá i styl psaní. Vulgarismy se tu nešetří, ale autorka je umí vložit do textu tak, že vám tam nevadí. Prostě tam patří. Občas se v textu najdou překlepy, vynechaná písmenka, ale není to nic, co by se nedalo přežít. Čtenáře zaujmou i kresby, jež příběh doprovází a zlidšťují jej. Mohu to tak říct? Dalším kladem knížky je, že má Podmoří i vlastní jazyk, který autorka hodně často používá. Jen občas vyslovit některé názvy, tak jsem si na nich málem několikrát zlámala jazyk. 8D)

Samostatnou kapitolou vyprávění je Gerwisorská škola. Nicméně neodolám, abych je nepřirovnala k Bene Gesseritu Franka Herberta. Ale v každé kultuře se zřejmě najde někdo, kdo si myslí, že si může utvářet ostatní k obrazu svému a manipulovat s nimi.


Jedna: Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Protože jsem již seznámena se světem Podmoří a chtěla jsem autorčiny postavy poznat podrobněji. Navíc mě zaujaly kresby, které příběh doprovází.
Dvě: Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Zdlouhavé hledání
Tři: Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Bojování
Čtyři: S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.
Nechtěla bych být ve Femorianově kůži, prožít to, co on už v takhle raném věku. Ne, děkuju pěkně. I když je fakt, že v tomhle příběhu to nemá jednoduché žádná postava.
Pět: Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno pozitivum.
Skvěle propracovaná charakteristika postav a velmi zajímavá mytologie.
Šest: A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Vadily mi občasné chybičky v textu, ale těch je tam tak málo, že na ně člověk pak zapomene.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 *T* *T* | E-mail | Web | 6. června 2012 v 19:42 | Reagovat

Páni kniha vypadá opravdu zajímavě ;) :)

_________________________
I added cool smileys to this message... if you don't see them go to: http://s.exps.me

2 bigbiz bigbiz | Web | 6. června 2012 v 20:07 | Reagovat

Souhlasím s prvním komentářem. Ale něco s tím článkem udělej. Máš ho tam dvakrát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama